Na minulé olympiádě získalo Norsko 13 zlatých medailí, v Turíně se zatím na nejvyšší stupeň postavili jen skokan Lars Bystöl a lyžař Kjetil-André Aamodt. Lepší jsou v medailové bilanci i Estonci a co hůř - dokonce i největší rivalové Švédové.
"Švédové zpečetili naše olympijské fiasko," napsal deník Verdens Gang po středeční porážce curlerek v semifinále olympijského turnaje právě s Tre kronor.
Norsko sice získalo v Itálii osmnáct medailí, ale zlato je to, co se počítá. A co chybí. Přitom odhady novinářů před začátkem her hovořily dokonce o překonání výkonu ze Salt Lake City. Místo toho však jeden norský neúspěch střídá druhý.
Nejpalčivější je pro severskou velmoc ústup ze slávy v klasickém lyžování. Marit Björgenová měla být královnou her, místo toho však po čtvrtfinálovém vyřazení ve sprintu na titulních stranách deníků plakala: "Dostaňte mě už odsud."
Šancí na vylepšení bilance zlatých medailí již Norové moc nemají. Vzchopit se může například biatlonista Ole Einar Björndalen v závěrečném závodě s hromadným startem, ani jeho případné zlato by však zřejmě pořadatelskou zemi ZOH 1994 k euforii nepřivedlo.
"Jeden rok vyhraje Norsko všechno, druhý rok nic. V tom je krása sportu," řekla smutně biatlonistka Liv Grete Poiréeová po štafetě, v níž Norky obsadily až páté místo. "Game over," zhodnotil to lakonicky Aftenposten.
