A taky, že je.
Na letošních olympijských hrách reprezentuje Kanadu jedenadvacetiletý John Kucera, syn českých emigrantů, kteří utekli za moře v roce 1980.
"Za čtyři roky budu ve věku, kdy se vyhrávají medaile. Trénuju a připravuju se na to poctivě, když v tom vydržím, mohlo by se to podařit," věří si John alias Honza.
Nad žádostí o rozhovor v češtině neváhal ani minutu, je to jazyk jeho rodičů, doma se jinak nemluví. "Ale já už jsem Kanaďan," tvrdí.
Česky mluví plynule, ale s hodně silným přízvukem.
Na olympiádu za ním z Kanady přiletěli i rodiče, kteří cestu přes oceán spojí i s návštěvou rodného Brna.
Za cílem nedělního superobřího slalomu byl na tu rodinku zvláštní pohled. Závodník v kanadské kombinéze, paní má v ruce červenobílou vlaječku s javorovým listem, a přitom z hloučku zní čeština.
Na dráhu profesionálního lyžaře se chystal i Johnův o tři roky mladší bratr James, ale neprosadil se a se závoděním už skončil. "Loni se zranil, nemohl dokončit sezonu, a pak už se nekvalifikoval do provinčního týmu. Rozhodl se skončit a dělá jen trenéra dětem," vysvětluje John.
Kanada se už teď chystá na Vancouver 2010
Pro olympiádu v Salt Lake City české lyžování přetáhlo do reprezentace Stanleyho Hayera, rovněž syna českých rodičů. John Kucera by však takovou cestou jít nechtěl. "V Kanadě už nyní běží program na přípravu závodníků pro příští olympiádu, do lyžování jde hodně peněz," přiznává. "Nehledám nic jiného, jsem tam šťastný tam, kde jsem."
Má výsledky, Kanada o něj stojí, takže není důvod někam odcházet. Loni závodil poprvé ve Světovém poháru a hned se protlačil do špičky. Na mistrovství světa skončil devátý v kombinaci a šestnáctý ve sjezdu, doma je mistrem Kanady ve sjezdu i v super-G.
Letos za těmito výsledky trochu zaostal, ale pozici mezi elitou si udržel. Na turínské olympiádě skončil 27. ve sjezdu, 17. v kombinaci a ve svém závěrečném závodě v sobotu v superobřím slalomu dojel jako 22.
Pro dnešní obří slalom se do kanadské nominace nedostal, takže už pro něj turínské hry skončily.
"Super G bylo mým nejlepším závodem," říká bez ohledu na konkrétní umístění. "Sjezdy mi tu moc nevyšly, kombinaci jsem zachraňoval aspoň vydařeným slalomem."
Superobří slalom pro něh mohl dopadnout i výrazně lépe, kdyby platily původní výsledky. Kucera byl po odjetí sedmnácti závodníků z elitní třicítky na skvělém třetím místě a splnění cíle skončit do patnáctého místa měl na dosah ruky.
Jenže chumelenice ještě zhoustla a jury výsledky anulovala. Muselo se jet znovu od nuly.
"Bylo by sice hezké, kdyby to už zůstalo, ale jestliže chcete dělat sport na úrovni, musíte být na takové věci připraveni. Občas se to prostě stane," nenechal se rozhodit.
Trať super G si tak sjel ještě jednou, což není moc obvyklé. "Dráha ještě nebyla moc uježděná, lepší podmínky měli závodníci s čísly nad deset," litoval závodník se sedmičkou na kombinéze.
"Jel jsem docela dobře a myslím, že kdybych měl rychlejší dráhu, tak bych se do první patnáctky dostal. Odstupy nejsou moc velké, takže můžu být i tak docela spokojen," tvrdí.
V České republice byl jen dvakrát
V olympijské vesnici jsou čeští a kanadští olympionici sousedé, ale Čechokanaďan Kucera toho pro navázání nových kontaktů zatím nevyužil. "Češi jsou hned pod námi, ale moc se nepotkáváme. Skoro nejsou vidět."
Z cest po závodech Světového poháru se zná s lyžařem Ondřejem Bankem, s nímž prý občas prohodí pár slov.
Vlastně ještě s jedním českým sportovcem je v kontaktu. Jeho bratranec Petr Kučera je doma jedním z nejlepších závodníků ve windsurfingu.
Ve své staré vlasti v srdci Evropy má John Kucera plno příbuzných, ale žádné velké kontakty s nimi neudržuje. "V Česku jsem byl jen dvakrát. Asi před třemi lety jsem tam závodil ve Špindlerově Mlýně a loni jsem přijel na návštěvu. Mám toho moc, je těžké si najít víc času," říká.
 Kanadský sjezdař John Kucera. |
