A jak se líbí vám?
Velmi. Jsem Moravák a je tam spoustu moravských prvků. Zároveň jsou tam jemně vloženy i japonské prvky – jako třeba vějíř nebo modrotisk. Takže jsem spokojen.
Co vás na ní nejvíce zaujalo?
Líbí se mi právě ten modrotisk. Má v sobě jak prvky naší tradice, tak i té japonské, protože původně pochází z Japonska. A navíc má takový luxusní nádech.
Modrotisk, vějíř a bez saka. Češi představili nástupovou kolekci pro Tokio |
Ocenil jste, že nemusíte mít sako?
Ano. Musím říct, že je to bez něj příjemné. I když je teda pravda, že když se vesta s modrotiskem oblékne na košili, tak už to tolik prodyšné není. Ale vypadá to pěkně, což je asi nejdůležitější.
Budete v této kolekci v Japonsku vynikat?
To určitě ano. Japonci mají hodně rádi cizí kultury a tradice. Jsou takoví, řekněme, staromódní, takže si myslím, že se jim bude líbit.
Zažil jste už olympiádu v Pekingu v roce 2008. Pamatujete si, co jste měli tehdy na sobě?
Byla to taková trochu klasičtější kolekce. Měli jsme sako a společenské kalhoty. Bylo to pěkné, ale myslím si, že pro vyjádření hodnoty, kultury a tradic České republiky je tohle lepší.
Líbí se vám nástupová kolekce pro olympiádu v Tokiu?
Na začátku letošního roku jste říkal, že vám odklad her pomůže, že můžete více potrénovat. Platí to stále?
Je pravda, že jsem to v půlce odkladu považoval za výhodu. Jenže teď vzhledem k tomu, že se zrušilo hodně závodů, tak vidím i částečné nevýhody. Zejména v tom, že jsem naposledy jel velký závod asi před deseti měsíci.
Jak se s tím vyrovnáváte?
Snažím se rozzávodit. Ale myslím si, že jsem toho natrénoval hodně a forma je dobrá. Jen je potřeba odjet nějaké závody.
Představení olympijské kolekce nástupového oblečení českých sportovců pro olympijské hry v Tokiu. Zleva dráhový cyklista Tomáš Bábek, atletka Kateřina Šafránková, jezdec Miroslav Trunda, sportovní gymnastka Aneta Holasová a jezdec Miloslav Příhoda.
Kolik jich do olympiády pojedete?
Bohužel jen dva. Za dva týdny odlétáme do Petrohradu, kde bude Světový pohár. Budu ho brát jako přípravu, ale zároveň si budu muset dávat pozor, protože tam budu startovat i v keirinu, který je hodně nebezpečný. Tak abych se nezranil.
I přesto platí, že chcete z Tokia přivézt medaili?
Ambice jsou samozřejmě medailové. Ale vzhledem k tomu, že závodím v japonské disciplíně keirin, která vznikla díky gamblingu, tak je to i taková loterie.
V Japonsku budete závodit na velodromu v Izu, který je vzdálený od Tokia přes sto kilometrů. Jaké to tam bude?
Je to taková hodně vesnická, ale i turistická oblast, protože to je kousek od moře. Budeme tam asi jen my cyklisté. Já a bikeři Ondra Cinek a Jitka Čábelická.
Už jste oprášil japonštinu?
Je pravda, že jsem tam dva roky nebyl, takže jsem toho spoustu zapomněl. Ale pamatuju si, že když v Japonsku mluvíte anglicky s japonským přízvukem, tak vám většinu věcí rozumí. Takže se budu držet tohohle (smích).
Mrzí vás, že se kvůli covidovým opatřením nebudete moci nikam podívat?
Ano. Je mi líto, že se nebudu moct podívat na místa, kam jsem jezdil, a také nebudu moct navštívit kamarády, které tam mám. V rámci omezení bohužel nebude možné cestovat.
 |
Jací budou podle vás Japonci hostitelé?
Skvělí. Jsou velmi pohostinní a i jako fanoušci jsou dobří.
Říká se, že neumějí moc improvizovat. Nebude to v dnešní době problém?
To je pravda, to asi trochu bude. Ale já předpokládám, že budou připravení na spoustu různých scénářů, takže se s tím nějak popasují. A když ne, tak to bude alespoň zábava (smích).
Na co dalšího by se měli sportovci připravit?
Doporučil bych jim, aby posilnili svou trpělivost. Japonci jsou totiž extrémně vysazení na pravidla a jejich dodržování. Obzvlášť v dnešní kritické době bude trpělivost potřeba, protože pravidel bude ještě více, než jich normálně je. A to jich je normálně dost.
Hodně se mluví o vedru, vlhkosti a různých vrtoších počasí. Co na to říkáte?
Že je to tam běžné. Máte tam tajfuny, občas nějakou menší tsunami, zemětřesení... Ale není to nic, na co by Japonci nebyli zvyklí. Pokud něco takového nastane, nemyslím si, že by to měl být nějaký problém.
