Hrdinové z divoké vody jsou doma. Český tým je jedinečný, zářil Prskavec

Kanoista Lukáš Rohan zajistil první českou medaili na olympiádě, z divoké tokijské vody vylovil stříbro. Jiří Prskavec v pátek potvrdil roli favorita a pozlatil klání kajakářů. Teď oba opěvování hrdinové přistáli v Praze. „Jako malí jsme si hráli na to, že jsme na olympiádě, tohle je úžasný,“ vzpomínal na společné začátky Prskavec.

Prskavec si po zisku zlaté medaile na olympijských hrách v Tokiu užil moment, kdy mu v olympijské vesnici tleskal mimo jiné český basketbalový tým, který přitom pospíchal na trénink. Stříbrný kanoista Lukáš Rohan se takových ovací nedočkal, medaile se od něj příliš neočekávala, ale sám si oslavy jiných sportovců vychutnal a ocenil jedinečnost českého olympijského týmu.

Zatímco Prskavec po úspěšném vodním slalomu poskytoval rozhovor, přiběhl za ním šéf marketingu Českého olympijského výboru Tomáš Houska se slovy, že musí běžet, protože na něj čeká basketbalový tým už půl hodiny a musí na trénink.

„To, že ti kluci odjeli na trénink trochu později kvůli tomu, že mi chtěli pogratulovat a zatleskat, pro mě bylo něco úplně neskutečného a krásného,“ řekl dnes novinářům po příletu do Prahy. Na letišti na něj čekala manželka Tereza a v kočárku syn Marek, starší Jiří už podle kajakáře doma spal.

„Ode mě se medaile moc neočekávala, zájem nebyl úplně velký, a když jsem přicházel do vesnice, šel jsem na pokoj a nikdo tam nebyl,“ řekl Rohan s tím, že ho to sice trochu mrzelo, ale sám si oslavy dalších sportovců užil. „Bylo skvělé, že i přes veškeré komplikace a novoty dnešní doby jsme fungovali jako jeden tým,“ ocenil.

Oba slalomáři jsou kamarády od dětství. Prskavec vzpomínal na to, jak společně s otci chodili do bazénu na Strahově a už tehdy si hráli na to, že jsou na olympiádě. „Sice jezdíme každý sám, ale myslím, že to, jak jsme kolem vody vyrostli a od malička si společně na to hráli, tak nám nakonec nějakým způsobem pomohlo k tomu, abychom to dotáhli tak vysoko,“ řekl o dva roky starší Prskavec. Rohan s úsměvem dodal, že si to nepamatuje.

Prskavec podle Rohana odmala nepochyboval o tom, že se jednou na olympiádu dostane. „Já jsem k tomu úplně ze začátku nemířil a ani jsem po tom netoužil. O to víc mě překvapuje, že se nám to povedlo v jeden čas na jednom místě,“ řekl.

O motivaci do dalších závodů podle Prskavce nebude nouze. „Myslím, že priorita je v tom, že nás ten sport strašně baví,“ řekl.

Oba se těší na to, že až se po náročných hrách prospí. Prskavcovi se to povedlo i v letadle z Tokia do Paříže. „Pro mě ty dny v Tokiu byly trochu jiné. Závodil jsem v pondělí a pak zůstával jako Jirkův tréninkový parťák, byl jsem tam kvůli tomu, abych ho podpořil v jeho výkonu, a zároveň jsem si to mohl užít trochu jinak než před závodem,“ poznamenal Rohan.