V kariéře už prošel tolika protipóly, že jeho nahánění tokijské vidiny snad ani nemohlo mít jiné vyústění. Pavel Širuček od září 2019, kdy vlétl do elitní padesátky světového žebříčku, kalkuloval s tím, že na základě tohoto umístění má účast na sportovním svátku jistou.
Jenže kvůli odložení her o rok, změnám v postupovém klíči a nečekaným výkonům konkurentů rázem zjistil, že figuruje na prvním nepostupovém místě. Nemilá novinka jej zastihla jen dva týdny před evropskou kvalifikací v Portugalsku, na níž rázem musel bezpodmínečně uspět.
Na cestě do TokiaSeriál iDNES.cz |
„Myslel jsem si, že na olympiádě stoprocentně budu, jenže najednou vznikla taková situace, že bych na základě žebříčku nejel,“ přibližuje český reprezentant. „Takže jsem se musel kvalifikovat.“
I na samotném turnaji si prožil pestrou škálu emocí. V první části nejprve jakožto druhý nasazený záhy vypadl s 19letým Rusem Sidorenkem, načež přiznal, že po nezdaru se postupových ambicí vzdal.
„Po zápase jsem si řekl, že to nemá cenu, byl jsem úplně vyřízený. Na hotelu jsme si s trenérem řekli, že to nebudeme řešit,“ líčí Širuček, jak zpracovával klopýtnutí.
Nicméně i přes prvotní porážku měl další šanci zabojovat o jednu ze tří letenek v druhé fázi kvalifikace. K této možnosti se však zprvu neupínal.
„Před dalším zápasem jsem se pořádně vyspal, pak jsem jen ležel a hrál hry, vypnul jsem hlavu. Byl jsem smířený, že to nezvládnu.“
Psychické odreagování a oproštění se od tlaku mu náramně pomohlo. Širuček v opravné fázi dvakrát v řadě zvítězil, pak sice nestačil na Řeka Jonise, ovšem závěrečný duel celého turnaje o poslední páté místo v Tokiu proti Angličanu Drinkhallovi urval poměrem 4:2.
Po proměněném mečbolu se úlevou sesunul na zem a přebíral si emoční vlny, kterými se v posledních hodinách, dnech i týdnech prodíral. „Byl jsem tak vyčerpaný, že jsem ani nevěděl, co mám dělat. Chtěl jsem jen lehnout a už nevidět žádné hráče ani stůl,“ zprostředkovával své dojmy.
Po všech peripetiích si tak splnil obrovský cíl, k němuž v posledních letech mířil. A byť to nebyla cesta přímá a bez komplikací, na vytouženou metu dosáhl.
Procitl až v Polsku
Rodák z Orlové od mládežnických let patřil k předním klenotům evropského i světového stolního tenisu. V roce 2010 se na juniorském mistrovství Evropy probojoval do finále dvouhry, kde nestačil na Němce Franzisku, nyní šestnáctého hráče světa.
Český talent však podobných výšin ne a ne dosáhnout. Po krátké návštěvě v první stovce žebříčku na podzim 2013 se o tři roky později pohyboval kolem 160. příčky. V tu dobu působil v české extralize, kde sice patřil k nejlepším, k průlomu na mezinárodní scéně ale potřeboval zabrat.
Z pohaslé naděje českým šampionem. Kde se vzala Širučkova proměna |
První krůček udělal v polovině roku 2016, kdy získal angažmá v Polsku, jedné z nejkvalitnějších soutěží v Evropě. I když v první sezoně neoslnil, uvedl se zápornou bilancí a jeho tým sestoupil, dostal nabídku, která se pro pozdější vývoj jeho kariéry ukázala jako osudová.
Českého stolního tenistu si vyhlédl celek Dartom Bogoria, Širuček se do městečka nedaleko Varšavy i odstěhoval a začal tam trénovat. Do ambiciózního klubu zapadl a stal se jeho důležitou postavou.
„Za mými lepšími výsledky stojí hlavně práce s novým trenérem, který se mi v Bogorii individuálně věnuje. A jelikož je polská liga nesmírně kvalitní, náročné zápasy mě posouvají vpřed,“ pochvaloval si Širuček před třemi lety, kdy ovládl mistrovství republiky ve dvouhře.
V Polsku zapracoval na podání, lépe a komplexněji porozuměl všem záhadám svého sportu. A od té doby je suverénním vládcem tuzemské scény, září také na klubové i mezinárodní úrovni.
S Bogorií v roce 2019 slavil mistrovský titul, finále jej čeká i letos. Na světovém žebříčku vystřelil až k padesátému místu, loni v únoru hrál čtvrtfinále prestižního turnaje v Budapešti, rok předtím získal skalp tehdejší světové sedmičky I Sang-soa z Koreje.
„Jo, asi teď prožívám nejlepší chvíle v kariéře,“ ohlíží se za úspěchy posledních let, k nimž nedávno přidal ten nejcennější, olympijský. „Doufám, že ještě nějaký ten rok přidám.“
Na další progres rozhodně může pomýšlet, stále je mu teprve 28.
Vaření i ping-pongové manželství
Ve volném čase našel zálibu ve vaření, při přípravě pokrmů dává unavenému tělu vydechnout. „Najdu si recept, sepíšu si všechno na papír, nakoupím suroviny a je to pro mě vlastně obrovský relax. Chce to ale pochopitelně hodně volného času.“
I tak si ale od stolního tenisu příliš neodpočine, jeho manželkou je Aneta Širučková, taktéž aktivní hráčka a osmifinalistka dvouhry žen na mistrovství Evropy 2018.
Aneta Širučková
„Naše zápasy řešíme, myslím, že to bez toho ani nejde,“ popisuje Širuček. „Ani si nedovedu představit, kdybych přišel domů a nemohl bych ho takhle probrat. Asi by mi to i vadilo.“
Stejně hovoří také jeho manželka, která samozřejmě prožívala nedávné snažení svého partnera na evropské kvalifikaci. „Když to v rozhodujícím zápase bylo 2:2 na sety a Pavel prohrával 1:3 na míčky, vypla jsem počítač a už jsem se nekoukala. Byla jsem o dost víc nervózní, než když hraju sama.“
Po návratu domů do Polska, kde česká stolnětenisová domácnost společně žije, čekalo na hrdinu náležité uvítání.
„Měl jsem doma nachystané balonky v barvách olympijských kruhů,“ prozradil Širuček.
Za dva měsíce se shledá i s těmi skutečnými.
