„Na rozloučenou mi kluci dali tenisky se svými podpisy, dám si je na poličku,“ líčí sympatický padesátník, jemuž nikdo neřekne jinak než Taku.
Co obnáší vaše pozice zvaná „team attaché“?
Dělám to už zhruba patnáct let. Vítám u nás v Japonsku zahraniční týmy, často basketbalové či fotbalové, starám se o ně a jsem k ruce manažerovi týmu, u českých basketbalistů to byl Michal Šob. Také vozím sportovce na výlety, aby poznali naši zemi. Bohužel teď během covidu nesměli opustit olympijskou vesnici, tak jsem jim alespoň posílal nějaké fotky z města. Byla radost se o český tým starat, až jsem byl překvapen.
Jak to myslíte?
Byli nenároční a skromní, neměli žádné speciální požadavky jako jiné týmy. A taky mi přišli velmi disciplinovaní, chodili vždy včas, v tom mi trochu připomínali Japonce.
Takuro Okajama, „team attaché“ českých basketbalistů na OH v Tokiu, s manažerem týmu Michalem Šobem
Když jste se dozvěděl, že budete doprovázet české basketbalisty, co jste si pomyslel? Znal jste někoho z hráčů?
Přiznávám, že neznal. Vybavil jsem si jen Prahu, slyšel jsem, že je to nádherné město. Teď už jsem ale velkým fanouškem českého basketbalu. Budu sledovat Ondřeje Balvína a Patrika Audu, kteří oba hrají v Japonsku. Hlavně Balvín mě nadchnul: obrovský chlap, skvělý pivot i střelec. Také jsem rád, že jsem poznal Tomáše Satoranského, hráče z NBA, to je úžasné! Kdysi jsem viděl zápas NBA i na vlastní oči.
Vážně?
Basketbal miluji, je to pro mě sport číslo jedna. A tak jsem v roce 1997 vybral úspory a dal je za letenku do Chicaga a vstupenku na zápas Bulls.
Pamatujete si, na kolik vás ta vstupenka vyšla?
500 nebo 600 dolarů. Hrozně moc peněz. Ale stálo to za to, viděl jsem hrát Michaela Jordana, splnil se mi sen. Tehdy hrál s ním za Chicago Bulls i Steve Kerr, který je teď v Tokiu jako asistent trenéra USA. Díky olympiádě jsem ho mohl vidět znovu. Jsem rád, že se situace kolem covidu uklidnila a hry se mohly uskutečnit.
Steve Kerr, asistent trenéra basketbalistů USA a hlavní kouč Golden State Warriors
Co jste vlastně dělal během období, kdy se žádné akce nekonaly a téměř se necestovalo?
Jezdil jsem pro distribuční firmu Amazon, taky rozvážel zboží do supermarketu. Hlavně jsem rád, když můžu pracovat v terénu, nesedět jen někde v kanceláři, ale setkávat se se zajímavými lidmi tak jako teď s českými basketbalisty.
Prý jste od nich dostal jako dárek před odjezdem domů tenisky.
A všichni se mi na ně podepsali. Hezká památka, dám si je na poličku. Nosit je určitě nebudu, stejně mi jsou velké.
Naučil jste se i nějaká česká slovíčka?
Dobrý den, děkuji, prosím, tak ahoj zitra a tak čau!
A české pivo jste ochutnal?
To ne, zkusil jsem už francouzské, belgické, německé, ale české zatím ne. Snad jednou zavítám do Prahy a dám si ho přímo tam.
