Což je před startem na nejprestižnější sportovní akci krajně nepříjemné.
Čeští kajakáři do Japonska vyrážejí v neděli, před začátkem her ještě budou trénovat v Susaki. Svou výbavu tam lodí poslali už na začátku května, kvůli počasí se však dodávka zpozdila.
Pro samostatný závod má Dostál připravenou záložní variantu: japonský kajak, na němž už dříve trénoval. Pro debl je však situace složitější.
„Vychází to tak, že na tři čtvrtě kempu kvůli zpoždění nebudeme mít náš závodní deblkajak,“ líčil Dostál na tiskové konferenci. „Nakonec trenér vzal telefon, obvolal různé lidi a měli by nám do Japonska letecky poslat loď, na které teď trénujeme.“
Čeští kajakáři Josef Dostál a Radek Šlouf
A co mají Češi v plánu v situaci, kdy se jim před Tokiem nakonec zdárně sejdou obě lodi?
„Když přijde závodní debl později, tak bych jel radši na tom, na kterém trénujeme. Jak se blíží závod, tak to nerad měním, mám to pak v hlavičce,“ přiznává Šlouf.
Zlato z Tokia? Bylo by to ocenění, že jsem něco dělal pořádně, říká Dostál |
„Lodě jsou na devadesát devět procent stejné, Radek je v tomhle trošku blázen. Ale rozhodnutí nechám na něm,“ směje se Dostál.
Parťák Šlouf mu za důvěru děkuje, nicméně dál hovoří vážně, s obavami: „Jsou to mé první olympijské hry a mám velkou šanci, protože tam se mnou jede jeden z nejlepších kajakářů na světě,“ připomíná spojení s Dostálem, čtyřnásobným mistrem světa a trojnásobným medailistou z her.
„Kdybych neměl svoji loď, na které bych se mohl realizovat... Nervy to jsou, ale kdyžtak si vypůjčíme loď a nějak se s tím popereme,“ věří Šlouf.
Zmíněná výpůjčka, na kterou by došlo v případě, že tréninková loď nepřiletí, by však vzhledem k mohutným postavám obou kajakářů byla hodně komplikovaná.
Příprava v chladu a bahně
I přes zmíněné trable s loděmi, nemluvě o vyřizování proticovidových protokolů, věří kajakáři v úspěch.
Dostál se směrem k Tokiu netají nejvyššími cíli: „Chci vyhrát. Proč bych tam jinak jezdil? Nechci být čtvrtý nebo pátý. Na singlu bych chtěl vyhrát a na deblu bych z toho chtěl mít radost.“
Český deblkajak Josef Dostál a Radek Šlouf na světovém šampionátu v Szegedu.
Šlouf nechce mluvit o konkrétním umístění, je si však zcela jistý, že česká posádka na medaili má: „Nejdřív budu fandit Pepovi, ať se mu splní jeho sen. Sám se budu připravovat na závod. Věřím, že jsme jednou z lodí, která může bojovat o nejvyšší umístění. A cítím, že tam i směřujeme.“
Jedinou čistě výkonnostní překážkou by pro ně mohla být minimální závodní vytíženost. Česká dvojice se po květnovém stříbru ze závodu Světového poháru v Szegedu rozhodla na další závody necestovat. Vynechala i mistrovství Evropy.
„Absolvovat za dva roky jen jeden závod není moc,“ přiznává Dostál, „na druhou stranu jsme se aspoň mohli trochu soustředit, být v klidu a připravovat se na olympiádu.“
Kajakáři Josef Dostál (vlevo) a Radek Šlouf
České naděje před Tokiem trénovaly v Livignu, kde je zastihlo chladné počasí a kvůli nedostatku vody se museli brodit bahnem. Krátce se zastavily v Račicích, nakonec pádlovaly těžkou vodou v Kadani.
Náročná soustředění si pochvalují: „Tolik kilometrů jsem ještě v životě nenapádloval,“ pochlubil se Dostál. „I když na některých trénincích mě i Radek skoro porážel, až jsem z toho byl nešťastnej.“
„Jo, porážel!“ pohotově a s úsměvem zdůraznil Šlouf.
Žádné užívání, jedeme závodit
Pro šestadvacetiletého rodáka z Plzně budou tokijské hry prvními v kariéře, sportovní svátek vnímá především jako příležitost k úspěchu. „Nevím, jestli si to úplně užiju, to ani není můj cíl. Vnímám to tak, že tam jedu hlavně závodit. A to závodit co nejlíp!“ vyhlašuje.
Dostál si po Londýnu, odkud má bronz ze čtyřkajaku, a Riu, kde třetí místo obhájil a navrch vybojoval stříbro v kilometrovém singlu, uvědomuje, že hry v Japonsku budou kvůli absenci diváků a přísným opatřením odlišné.
Což však nutně nemusí poznamenat jeho výkony.
„Pro mě to bude možná lepší v tom, že se budu moct soustředit na sport a nebudou mě rozrušovat jiné okolnosti. Ale ideální to samozřejmě není, budeme muset mít roušky, podstupovat testy a podobně.“
 |
Tokijská sešlost elitních sportovců pro něj bude mít v porovnání s předchozími roky ještě jednu odlišnost. Dvoumetrovému kajakáři ubude munice na srandičky.
„Nebudu moct machrovat před ostatníma ve společných místnostech,“ směje se Dostál. „Vždycky jsem se stavěl na špičky, jakože jsem největší. Letos se ale nominovali basketbalisti, tak s tím mám stejně utrum.“
