Po sečtení všech „má dáti“ a „dal“ japonští organizátoři tento týden oznámili, že stály 13,4 miliardy dolarů. Což je dvojnásobek částky, s níž pracovali v době, kdy je Japonsko získalo, ale o 213 milionů méně, než se předpokládalo po odkladu her na rok 2021.
Společnost Tokio 2020 takovou konečnou bilanci označuje (nikoliv překvapivě) za úspěch. „Zvlášť když se nám podařilo uspořádat olympiádu za bezprecedentních podmínek,“ připomíná výkonný ředitel společnosti Toširo Muto.
POHLED: Olympijské hry nouzové a s rozervanou DNA, přesto i léčivé |
Japonci se chlubí, že dokázali navýšit příjmy, a dosáhli tak vyrovnaného rozpočtu. K němu mělo napomoci i 500 milionů dolarů pojistného plnění za odložení her kvůli pandemii.
Následná protikoronavirová opatření je údajně stála 257 milionů dolarů, zatímco nemožnost prodávat vstupenky znamenala zásek 800 milionů dolarů.
Nejdražší byly hry v Soči
Veškerá deklarovaná čísla je přesto nutné brát s jistým nadhledem. Vždy existuje i velké množství vedlejších výdajů spojených s pořádáním her, jež se do konečného účtu nezapočtou.
Studie Oxfordské univerzity konečnou cenu tokijské olympiády odhaduje dokonce na 28 miliard dolarů, především kvůli často zničujícím nákladům na její roční odklad.
Mnozí komentátoři nicméně tvrdí, že Tokio i tak odvedlo při přípravě her dobrou práci, když využilo mnohé už stojící stadiony a haly a zároveň zajistilo modernizaci infrastruktury města.
Podle oficiálních údajů byly dosud nejdražšími hrami v historii ty zimní v Soči 2014, které se Rusové rozhodli postavit víceméně na zelené louce a také vinou korupce se jejich náklady vyšplhaly na závratných 53,1 miliardy dolarů.
Na druhé příčce tohoto pomyslného žebříčku jsou letní hry v Pekingu 2008, při nichž Čína chtěla ohromit svět megalomanskými projekty. Oficiálně stály 44 miliard dolarů, ale ekonomičtí experti upozorňovali, že skutečné náklady byly mnohonásobně vyšší. Strana a vláda pro ně otevřela takřka bezedný měšec.
Podobná situace nastala i v souvislosti s letošními zimními hrami v Pekingu. Jelikož Mezinárodní olympijský výbor nyní vyžaduje pořádání nízkonákladových her, prezident Si Ťin-pching samozřejmě v předstihu přislíbil, že budou „jednoduché, zelené a bezpečné“. A tak Čína posléze vyhlásila, že je zvládla uspořádat za 3,9 miliardy dolarů. Což se vzhledem k mnoha novým stavbám i vysoce nadstandardním anticovidovým opatřením jeví jako údaj z říše sci-fi.
Analytici odhadli, že skutečné náklady se vyšplhaly až k 38,5 miliardy dolarů. Jen stavba rychlodráhy spojující Peking a vzdálená horská střediska stála 9,2 miliardy dolarů.
Kdo rozpočet v Číně uhradil, se můžeme jen dohadovat. Japonci naopak v souvislosti s Tokiem vyčíslili, že ten jejich pokryly z 55 procent veřejné finance, tedy japonská vláda a město Tokio. Od sponzorů shromáždili dalších 4,6 miliardy, od MOV 1,3 miliardy.
Zlato mají snazší sportovci
Tokio na hrách každopádně nevydělalo, na rozdíl od zimního Pchjongčchangu 2018, který jako jeden z mála organizátorů ohlásil zisk 95 milionů dolarů.
Přední americký sportovní ekonom Victor Matheson a jeho kolega Robert Baade zkoumali olympijské náklady a přínosy ve studii nazvané Cesta za zlatem: Ekonomika olympijských her. „Ve většině případů jsou olympijské hry pro hostitelská města ztrátové,“ poukazují. „Kladný čistý přínos přinášejí pouze za velmi specifických a neobvyklých okolností.“
Rekordní ztrátu zatím vykázalo Rio 2016. Činila hrůzostrašné 2 miliardy dolarů.
Odstrašujícím případem jsou rovněž Atény 2004, jejichž schodek sice oficiálně byl „jen“ 14,5 milionu dolarů, ale zanechaly za sebou 21 chátrajících a dnes nevyužívaných sportovišť, přičemž v očích některých ekonomů stály u zrodu řecké finanční krize.
Smutný pohled na areál pro plážový volejbal.
Opakovaně navyšované náklady na olympiádu v Montrealu 1976 pak způsobily dokonce bankrot tohoto kanadského města, dluhy spláceli Kanaďané třicet let.
„Cílem by mělo být, aby náklady na pořádání odpovídaly přínosům, které budou zahrnovat i běžné občany financující akci ze svých daní,“ napsali Matheson a Baade. „V současnosti je však často mnohem snazší dosáhnout zlata pro sportovce než pro hostitele.“
Letní hry v Paříži 2024 pracují s rozpočtem 7,2 miliardy eur.
Byl by zázrak, kdyby ten konečný nebyl vyšší.
