Solitérka Karolína Plíšková se po měsících rozvažování rozhodla, že poprvé v životě vyrazí na hry, a troufala si dokonce na tři soutěže.
Vlastenka Petra Kvitová akci vyhlížela s nadšením, upínala se k ní už od dobytí bronzové medaile v Riu v srpnu 2016.
Bojovnice Barbora Strýcová se kvůli olympiádě odhodlala ke vzkříšení předloni ukončené reprezentační kariéry a v lednu o ní na Australian Open říkala: „Má pro mě mimořádné kouzlo a představuje obrovskou motivaci.“
Už melbournský grandslam ohrožovaly ničivé požáry, posléze udeřila ještě rozsáhlejší pohroma. Pandemie koronaviru bere lidem životy, huntuje jim zdraví, sužuje je hospodářsky a omezuje jejich svobodu. I sportovce okrádá o příjmy a vítězství, znehodnocuje jejich práci v tréninku a drtí jejich plány.
Nyní už nevyhnutelné odložení her na rok 2021 znamená, že neplatí, co si zmíněné dámy s raketou usmyslely. Plíšková se v Japonsku chystala obnovit kdysi tak úspěšnou spolupráci se Strýcovou ve čtyřhře. Zdálo se, že je zažehnán spor ze září 2017, kdy Plíšková přebrala Strýcové trenéra Tomáše Krupu. Blyštivá „placka“ vábila obě.
Karolína Plíšková na turnaji v Dubaji
Zatímco Rio vypustila, aby se mohla soustředit na severoamerickou betonovou šňůru, do Tokia se Plíšková chystala. A dokonce zvažovala start v mixu s Jiřím Veselým.
Kvitovou v Brazílii uchvátila atmosféra v české výpravě a olympijské vesnici. Loni na podzim prohlásila, že by pro ni zlatá medaile znamenala víc než třetí grandslamový triumf. Po Pekingu, Londýně a Riu se mohla představit už na čtvrté mezinárodní megaakci.
Strýcová pod pěti kruhy poprvé nastoupila dokonce už v létě 2004 v Aténách. V Riu se blýskla v páru s Lucií Šafářovou, dvojice složená na poslední chvíli získala bronz.
Těžko odhadovat, co s olympijskými vyhlídkami KP, PK a BS udělá neblahé současné dění. Vždyť teď ani netuší, zda se letos vůbec podaří rozjet WTA Tour.
Barbora Strýcová čelí ve druhém kole v Brisbane americké hráčce Alison Riskeové.
A co bude dál? Čerstvá třicátnice Kvitová už vzkázala, že se těší na hry i navzdory posunutému termínu. Kdo však ví, zda nyní osmadvacetileté Plíškové zůstane chuť okusit dosud nepoznané zkušenosti?
A Strýcová? Není radno rvavou divoženku odepisovat, ač jí v sobotu bude čtyřiatřicet. Jejím olympijským nadějím ale zlověstně se šířící nemoc určitě ublížila nejvíc.
