Sedmašedesátiletá stávající guvernérka Juriko Koikeová je podle všech průzkumů opět největší favoritkou na zvolení. Platí i za náruživou přívrženkyni tokijských her. Stačí vzpomenout, jak loni hlasitě protestovala, když MOV kvůli obavám z letních veder v Tokiu přemístil závody v maratonu a chůzi na sever do Sappora.
„Takové rozhodnutí je vyjádřením neúcty k dosavadní velké práci tokijských občanů při přípravě olympijských soutěží,“ tvrdila tehdy.
Jenže právě aktuální obavy Japonců z toho, jaké dopady může mít pořádání odložených her v roce 2021, patrně přiměly protivníky Koikeové, aby v předvolební kampani zahráli silně na antiolympijskou notu.
V čele tohoto zástupu stojí 45letý Taro Jamamoto, kandidát opoziční strany Reiwa Šinsengumi. Tento bývalý herec a právník jako první bod svého programu vyhlásil, že se v případě zvolení zasadí za zrušení tokijské olympiády v roce 2021.
„Nemáme totiž záruku, že může proběhnout bezpečně, dokud nebudeme mít v ruce nějaký zázračný lék v podobě vakcíny proti koronaviru,“ uvedl.
Hlavní stadion pro olympijské hry v Tokiu.
Částku 2,7 miliardy dolarů, která má být použita na dodatečné náklady kvůli odkladu her, chce Jamamoto raději rozdělit mezi obyvatele Tokia. Už nyní navrhuje, aby každý z nich obdržel 100 tisíc jenů (934 dolarů) jako protihodnotu za útrapy v období pandemie.
Rovněž další guvernérský kandidát Kendži Uconomija, bývalý prezident Japonské advokátní komory, vyhlašuje: „Tokijské hry by měly být zrušeny, pokud to zdravotní experti doporučí.“
Taisuke Ono, kandidát konzervativní strany Nippon Išin no Kai, pro změnu požaduje, aby Tokio začalo jednat s Mezinárodním olympijským výborem o tom, že uspořádá hry až v dalším řádném termínu v roce 2024. Což by znamenalo, že původní hostitel Paříž by je přivítala až v roce 2028 a kalifornské Los Angeles v roce 2032.
Všem těmto mužům zasazujícím se o zrušení či další odklad her, nahrávají i výsledky posledních průzkumů veřejného mínění, v nichž se kolektivní nadšení pro olympiádu v těžkých časech vytrácí.
Kandidatura Tokia měla v roce 2013 až nezvykle vysokou podporu domácího obyvatelstva, když se pro ni tehdy vyslovilo 83 procent Japonců a 73 procent Tokijčanů.
Starostka Tokia Yuriko Koikeová přebírá v roce 2016 v Rio de Janeiru olympijskou vlajku.
Nejnovější průzkum, který provedly list Kyodo News a televizní kanál Tokyo MX mezi 1030 vybranými respondenty, ukázal velmi odlišné výsledky. Více než polovina dotázaných, přesně 51,7 procenta, si podle něj přeje, aby hry byly zcela zrušeny (27,7 procenta) nebo aby se nekonaly ani v roce 2021 a byly opět odloženy (24 procent).
Pro konání her v roce 2021 se naopak vyslovilo jen 46,3 procenta účastníků tohoto průzkumu, přičemž dvě třetiny z nich požadují, ať se uskuteční v redukované formě.
Organizátoři skutečně jejich redukci plánují. Prezident organizačního výboru Toširo Muto hovoří o zjednodušených hrách a připravuje soubor 200 opatření, jak toho dosáhnout.
Nejednota nicméně panuje i v organizačním výboru. Také jeho významný člen Harujuki Takahaši vybízí ke zvážení dalšího odkladu her na rok 2022.
Ve hře jsou též ekonomické faktory.
V průzkumu televizní společnosti NHK dvě třetiny z korporátních sponzorů her uvedly, že si nejsou jisti, zda prodlouží svůj kontrakt i za prosinec 2020.
Japonci navíc zůstávají velmi citliví k vývoji epidemiologické situace. Země s 126 miliony obyvatel se zatím s pandemií vypořádala relativně dobře (18 593 nakažených, 972 úmrtí), přesto byla guvernérka Koikeová kritizována, že Tokio přijalo ochranná opatření příliš pozdě.
ilustrační snímek
Po nejnovější vlně uvolňování, kdy se v japonské metropoli otevřely i noční kluby a diskotéky, došlo v hlavním městě k nárůstu případů, v závěru minulého týdne zde bylo postupně zaznamenáno 54, 57 a 60 nových případů denně.
Předseda Tokijské lékařské asociace Haruo Ozaki se však nedomnívá, že jde o nástup druhé vlny. „Spíše je to stále kouř z první vlny,“ soudí. „Teprve když by denní nárůst překročil 100 případů, měli bychom přikročit k zásadnějším opatřením, aby se náš zdravotní systém nezahltil.“
Koikeová tak ve své kampani nadále propaguje konání olympiády v červenci 2021. „Budeme tím demonstrovat naše vítězství nad koronavirem,“ hlásá a připomíná, že s podobnou rétorikou se Čína a Peking chystají na uspořádání zimních olympijských her 2022.“
Co se týče Mezinárodního olympijského výboru, ten zastává v souvislosti s tokijskými hrami nadále neměnný postoj.
„Buď se uskuteční v příštím roce, nebo budou bez náhrady zrušeny,“ ujistil Thomas Bach, prezident MOV.
24. června 2020 |
