Že na tribunách nebyli diváci?
Že na nich sedělo sotva pár desítek lidí – vesměs novinářů?
A že si vlastně moc nezahrála, protože úvodní zápas její olympijské mise trval jen 31 minut?
Nic z toho nevadilo. Barbora Krejčíková byla po utkání se Zarinou Dijasovou prostě šťastná. Že tady může být, že atmosféru pod pěti kruhy může zažít.
Český tým na OH 2021servis iDNES.cz |
„Hrozně se mi to líbí. Když sem vždycky přijdu, mám husí kůži. Včera jsem byla i na zahájení a říkala jsem si, že chci jít, i kdyby mě to mělo stát zápasy. Pro mě je to neskutečný zážitek. Když člověk jde na kurt, bývá nervózní z toho, že neví, co má čekat. Já když jsem viděla v záběrech samu sebe, tak jsem si říkala: Ty jo, tady jsem vždycky chtěla být, chtěla to zažít. Teď tady jsi, tak si to užívej!“ sypala ze sebe jedenáctá hráčka světa.
Oficiálně zápas s Dijasovu trval pouhých 31 minut.
První ošetření přišlo už za stavu 3:2 pro Krejčíkovou. Fyzioterapeutka Kazašce obvázala levé lýtko a pokračovalo se.
Jenže od té doby už to bylo ze strany Dijasové trápení.
Jakmile Krejčíková zahrála kraťas, Kazaška jen sklopila hlavu k zemi a za míčkem se ani nesnažila vyrazit. Zvládla ještě dva gamy, než si i ona přiznala, že tohle nemá cenu. Podala české hráčce ruku, ze zápasu odstoupila.
Zdárný vstup do her: Krejčíkové sokyně vzdala, Vondroušová uspěla po boji |
„Mrzí mě, že to musela skrečovat a že jsme zápas nedohrály. Na druhou stranu ta první kola jsou nejtěžší, takže jsem to očekávala hodně těžké. Proto jsem ráda, že jsem postoupila a že si na takovém obrovském turnaji zahraju další kolo,“ říkala 25letá Brňanka upřímně.
Jediné, co ji snad trochu trápilo, bylo nepříjemné vedro spojené s obrovskou vlhkostí. Stačí sedět ve stínu na tribuně a člověk propotí triko.
„I mně se potí ruce, potí se mi všechno, ale tak to je. Člověk si tady na to musí zvyknout, nějak to přežít a nesmí nad tím moc přemýšlet. Musíte se snažit hlavně poskládat míče tak, abyste uhrávali gamy a zápas vyhráli. A je jedno jak. Snad se mi to bude dařit i dál,“ doufá.
Coby šampionka letošního Roland Garros dostala šanci hned při prvním zápase hrát na centrkurtu, z čehož byla rovněž nadšená.
„Z toho mám obrovskou radost, že mě tam dali, snad jsem si to i zasloužila. Hrozně se mi tam líbilo, doufám, že si na něm ještě nějaký zápas zahraju, protože je to fakt krásný kurt s příjemným povrchem. A i když tam nebyli diváci, hrálo se mi fakt dobře,“ líčila.
Místo potlesku fanoušků po vítězných úderech mohla česká tenistka poslouchat možná tak řádění cikád, které jsou i v tenisovém chrámu Tokia všudypřítomné.
I když Krejčíková ani je nevnímala.
Tak moc byla olympijskou atmosférou pohlcená, všem okolnostem posledních dní navzdory.
1. DEN OH: Skifaři i tenistky slaví postupy. Cyklista Kukrle šlapal v úniku |
„Pro mě je to jiné. Olympiáda je jednou za čtyři roky, tahle byla o rok odložená a kdyby se hrálo loni, já se sem ani nedostanu. Jak to říct… Nechci, abych to moc prožívala a pak si říkala, že jsem to měla udělat úplně jinak. Ale zase ať to dopadne jakkoliv, chci tady z toho mít radost, být šťastná s jakýmkoliv výsledkem. Chci si to užívat, odehrát svůj nejlepší tenis a neřešit, jestli vyhraju, nebo prohraju,“ má jasno.
Vzhledem k její formě z minulých týdnů a měsíců má nakročeno k tomu, aby v Tokiu spíše vyhrávala. Vždyť z posledních 21 zápasů česká hráčka prohrála jeden jediný.
Tuhle skvostnou bilanci si bude chtít ještě nějaký čas podržet.