Minulý týden ministr sportu Šakúr Muttmain vyslovil přání, aby se jeho země mohla zúčastnit největší sportovní akce roku. A připomněl, že pokud se tak nestane, bude to od roku 1936 poprvé, kdy bude Afghánistán na hrách chybět. Afghánský NOV se dokonce s Lausanne setkal s představitely MOV, jehož stanovisko však bylo zamítavé. "Sportovci Afghánistánu se bohužel nemohou zúčastnit her, dokud vláda Talibanu nebude uznána ze strany mezinárodního společenství," uvedl mluvčí MOV Franklin Servan-Schreiber.
To se zřejmě brzy nestane, neboť ortodoxní islámský režim je stále v mezinárodní izolaci. Také proto, že otevřeně podporuje mezinárodně hledaného teroristu bin Ládina, saudsko-arabského milionáře obviněného z bombového útoku na dvě americké ambasády ve východní Africe před dvěma lety. Taliban se k moci dostal v září 1996, krátce po olympiádě v Atlantě, a nyní kontroluje asi 90 procent území Afghánistánu. S opozicí bojuje o vládu nad zbytkem země.
Jak uvedl Servan-Schreiber, MOV nabídl Afghánistánu materiální a technickou pomoc a pozval dva představitele Talibanu do Sydney jako pozorovatele. Nepůjde však o oficiální hosty, cestu a pobyt si budou platit sami. "Je to pozitivní krok v dialogu, ale nemá to absolutně nic společného s uznáním Afghánistánu či s příslibem takového uznání," zdůraznil mluvčí MOV.
Člen exekutivy MOV Jacques Rogge dodal, že Afghánistán navíc nesplňuje olympijskou chartu, zejména článek o právech žen. Talibánský režim jim totiž zakazuje sportovat a muži jsou zase omezení tím, že nesmějí nosit krátké kalhoty a mají zakázáno se oholit. "Stávající zákony v Afghánistánu neumožňují svobodné provozování sportu," podotkl Rogge.
