Lipták – nový olympijský vítěz v trapu – seděl na zemi a nechápavě koukal kolem sebe. Naprosto vyčerpaný Kostelecký si dokonce na střelnici lehl a užíval si chvíle slávy. Zaslouženě.
„Říkal jsem Davidovi, ať mě kopne, jestli se mi to nezdá. To fakt není normální, to není běžný,“ vypráví zlatý střelec.
Jeho slova potvrzujeme. To, co se ve čtvrtek odehrálo na střelnici Asaka, Česká republika nepamatuje. V době Československa se podobně povedlo pokořit svět dvěma vzpěračům v Los Angeles 1932. Tehdy Jaroslav Skobla získal zlato v těžké váze, Václav Pšenička stříbro.
Od té doby se ale celosvětový sport velmi výrazně posunul, vyrovnal a rozšířil do všech kontinentů.
Získat obě nejcennější medaile na nejprestižnější sportovní akci planety v jednom jediném sportu, v jedné jediné disciplíně? To je majstrštyk, který se tak malé zemi povede možná jen jednou za sto let.
Pro Česko to byl ve čtvrtek vůbec povedený den.
Tohle nám může závidět celý svět. Je to individuální sport, ale kluci si rozumí, nezávidí si, navštěvují se a podobně. Tohle moc časté není.