Bydlel v Polubném, kde pracoval v Riedelově sklárně. "Zaměstnávala vynikající německé lyžaře jako skláře, zámečníky nebo šoféry," řekl MF DNES před lety znalec lyžařské historie Martin Bartoš z Vrchlabí.
Burkert závodil za klub Windsbraut Polaun, což lze přeložit jako Větrná nevěsta z Polubného. Na olympiádě ve Svatém Mořici rozbořil třiadvacetiletý borec mýty, že ve skoku mohou uspět pouze závodníci z kolébky klasického lyžování - Skandinávie.
Burkert dopadl do vzdálenosti 57 a 59,5 metru. Mimochodem - tehdejší skokani kroužili za letu vzduchem rukama, předpaženýma před sebe. Burkert se účastnil rovněž závodu sdruženého, kde skočil ze všech nejdál - 62,5 metru. V běhu ale zaostal a propadl se daleko za stupně vítězů.
Skákáním na lyžích žil. Na stráni před kostelem v Grunwaldu v Orlických horách, kde se ženil, si postavil sněhový můstek a "hopsnul" si na něm ve svatebních šatech a s nevěstou v náručí.
Burkert sice hájil ve Svatém Mořici československé barvy, pod vlajkou na svetru však měl znak Hlavního svazu německých spolků pro zimní sporty. Burkertovu kariéru přervalo zranění nohy v roce 1934. Spasilo ho však před odvelením do druhé světové války. Po ní se vyhnul odsunu a do roku 1968 žil Tanvaldu. Zemřel v západním Německu ve věku 81 let.
