Nebyl to Pelé, jak se dlouhé měsíce očekávalo, kdo obstaral závěrečný akt štafety s olympijským ohněm na její pouti z řecké Olympie až na stadion Maracaná.
„Chodí jen o holi, dělá mu problémy zvednout se ze židle,“ omlouval 75letou sportovní legendu Pepito Fornos, fotbalistův mluvčí. „Lékaři mu doporučili odpočinek. Doufá, že nebude chybět při slavnostním zakončení.“
On-lineZahajovací ceremoniál jsme sledovali v podrobné on-line reportáži. |
Posledním běžcem štafety potom nebyl ani tenista Gustavo Kuerten, trojnásobný šampion Roland Garros. Přesto, že ho v průběhu večera tipovala na Pelého náhradníka i agentura Reuters.
Atmosféra v Riu v době slavnostního zahájení olympijských her:
Už jednou Kuerten nesl v Riu olympijskou pochodeň, při její celosvětové pouti před hrami v Aténách 2004. Tentokrát ji přinesl na Olympijský stadion, před 80 tisíc diváků i před nastoupené sportovce.
Ale nikoliv až k číši.
Předal štafetu basketbalistce Hortencii Marcariové, a ta ji vložila do rukou maratonci Vanderleiovi de Limovi, bronzovému medailistovi z olympijských Atén, kde v závodě dlouho vedl, než mu skočil do cesty šílený fanoušek.
Vanderlei de Lima (vpravo) přebírá olympjskou pochodeň
Toto byla Limova satisfakce.
Ve 23.47 brazilského času, stále ještě v pátek, přiložil pochodeň k malé číši u velkého ornamentu ve tvaru slunce, který se zjevil na ploše, a zapálil oheň her.
Slunce se vzneslo ke stropu stadionu a rozzářilo.
Takřka čtyřhodinový ceremoniál tomu všemu předcházel.
Moderátorka, instruující před zahájením slavnostního večera diváky, jim sdělila, že k Riu a k Maracaná nyní hledí „deset miliard obyvatel Země“, čímž naši už tak zalidněnou planetu rázem rozmnožila o další tři miliardy.
Přesto se při pohledu na tribuny o zcela zalidněném Maracaná zprvu nedalo hovořit.
V den, kdy protivládní demonstrace na Copacabaně zatarasily či zpozdily dopravu po celém městě, jakoby byl i stadion najednou obtížně dostupný. Časomíra odpočítávala poslední vteřiny do začátku beznadějně vyprodaného ceremoniálu, přesto na tribunách stále zela zhruba pětina volných míst, náležících divákům, kteří se patrně nestihli dostavit včas.
Za tři miliony eur pak nabídlo Rio desetkrát lacinější zahájení olympijského festivalu než před čtyřmi lety Londýn.
„Styděl bych se, kdybych utratil stejné peníze jako tehdy Londýn v zemi, které chybějí zdravotní prostředky i peníze na vzdělání,“ prohlásil režisér večera Fernando Meirelles. „Proto jsem rád, že jsme je nevyhazovali jako blázni. Pracovat s nízkým rozpočtem mělo v Brazílii smysl.“
V předstihu organizátoři varovali: „Nebude to tentokrát tak cool jako v Londýně a Pekingu.“
Neobjevily se ani mnohými očekávané tanečnice v typických brazilských karnevalových kostýmech. Důvod byl nicméně podle tvůrců programu kuriózní: dveře stadionu Maracaná jsou prý příliš nízké a úzké, aby je v takových kostýmech vpustily na stadion.
Producenti večera zároveň hlásili: „Chceme změnit některá paradigmata zahajovacích ceremoniálů.“
A tak měnili.
Třeba tím, že výpravy jednotlivých zemí přicházely na plochu stadionu středem, nikoliv po jeho obvodu.
Nebo tím, že oheň her přenesou z Maracaná do přístavní oblasti Ria, kde bude hořet po zbytek olympiády. Neuvidíte jej tentokrát, jak bývalo zvykem, na atletickém stadionu.
A bude zároveň i skromný, jelikož Brazilci odmítli plýtvat plynem.
Jiné byly i kulisy slavnostního zahájení her.
V Aténách 2004 při něm vzniklo na ploše umělé jezírko, Peking 2008 nabídl „vesmírnou“ show technologické dokonalosti, v Londýně 2012 naopak vyrůstalo ze země celé město.
Rio nabídlo alternativu: zcela rovnou plochu stadionu, na které pomocí videomapingu vytvářelo 3D kulisy pro příběh Brazílie, od zrození života, přes vlnící se oceán, prales, louky plné motýlů, primitivní obydlí... až k příchodu Portugalců, kteří to vše změnili, k černým otrokům i k zástupům imigrantů.
Pohled z tribun na zahajovací ceremoniál olympijských her v Riu de Janiero.
Pokud jsme opustili tribunu, vyšli na ochoz stadionu a pohlédli odtud do dáli, za nádraží Maracaná, zářila tam jedna z nesčetných favel města. Jiná umělá „favela“, na pohled černá, zaplnila kratší stěnu stadionu, aby se během večera proměnila v pestrobarevnou imitaci překotně rostoucích měst.
Brazilská topmodelka Gisele Bündchenová.
Brazilské rytmy roztančily „jeviště“, ovládly jej samba, breakdance i rap, zazněla populární melodie Brazílie žije, modelka Gisele prošla stadionem za zvuku písně Dívka z Ipanemy.
Tři témata vyhlásil režisér ceremoniálu za stěžejní: ekologii, odlišnost a radost.
Ekologická pasáž varovala v apokalyptickém duchu před hrozbami, jež hrozí této planetě, ukazovala možné zničení velkoměst, od Amsterodamu po Miami. Stačí se však jen projet Riem a spatříte místa, zdevastovaná člověkem, pro které jakoby už ani žádná záchrana nebyla.
Každý ze sportovců obdržel před ceremoniálem semínko stromu, které pak zasadil do připravených malých květináčů. Z nich má nedaleko od stadionu vyrůst Park sportovců v Riu.
Téměř dvě hodiny trval nástup 207 výprav.
Ta česká, coby až 186. v pořadí, kráčela za judistou Lukášem Krpálkem, každý její člen i se třemi klobouky v barvách národní trikolóry, které rozhazovali mezi ostatní.
Čeští sportovci si užívají nástup na zahájení olympijských her v brazilském Riu.
Michael Phelps přivedl Američany, nešl však před výpravou, nýbrž v první řadě spolu s ostatními, aby dal najevo, že se nepovyšuje nad tým. Královna sprinterek Shally Ann Fraserová s jamajskou vlajkou okouzlila žlutozeleným účesem, který jí v Miami vytvářeli tři hodiny.
Negativní reakce doprovázely na sociálních sítích oblečení německé výpravy, zatímco přirozenou eleganci vnesli na stadion Dánové či Španělé.
Rozpačitého přijetí doprovázelo příchod Rusů, bouřlivý potlesk naopak vítal Agentince nebo Mexičany a ještě větší aplaus tým uprchlíků. Vzápětí už skandování „Brasil, Brasil“ uvádělo na Maracaná tančící domácí výpravu.
Nejvíce vlajkonošů pocházelo tento večer z řad atletů - 58. Následovalo je 21 plavců a 19 judistů.
OSOBNOSTI VLAJKONOŠI: Michael Phelps a Rafael Nadal.
Olympijské kruhy, jež se poté zjevily na ploše, se proměnily v zelený les. Diváky vypískaný dočasný prezident země Michel Temer prohlásil hry za zahájené, osm osobností včetně fotbalistky Marty a basketbalisty Oskara Schmidta přineslo olympijskou vlajku a jachtař Robert Scheidt složil slib sportovců.
Večer spěl ke svému finále.
Nadšeně vítaný de Silva jej obstaral.
Oheň hoří a zůstane v Riu sedmnáct dnů.
Až se Brazílie probudí do sobotního rána, vydají se cyklisté na trať k prvnímu finálovému závodu her. Ale ještě než ho stihnou dokončit, stane se prvním šampionem Ria 2016 vítězka závodu žen ve vzduchové pušce.
Otvírací slavnost je minulostí, XXXI. letní olympijské hry skutečností.
A jsou v pohybu.
Olympiáda už byla zahájena na Lipně, kde se nachází olympijský park
