V posledních dnech přemítal: Už se toho kolem toho mého kluka točí hodně. Tlak na jeho syna před jeho finále byl znásoben očekáváním první české olympijské medaile. Dosáhne na ni věčně usměvavý pohodář z kajakářské rodiny? Nervozitu na něm otec nepozoroval. „Čekal jsem, že bude těžké, aby to ustál. Dokázal to. Poslední dva dny byl velice soustředný.“
V den finále navíc jasně vypozoroval synovo odhodlání. „Ráno si prostě řekl, že je to jeho den. Takhle k tomu přistupoval a vůbec si nepřipouštěl, že by to nevyšlo. To je základ úspěchu.“
Semifinálovou jízdu předvedl výtečnou, v průběžném pořadí figuroval na druhé pozici. Otec se usmíval, přesto si neodpustil poznámku k podle něj příliš lehké trati. „Pro kajakáře a singlkanoisty by měla být obtížnější. Tahle je optimální pro deblkanoe a kajakářky.“
Ve finále mu zatrnulo, když syn při výjezdu z protivodné branky číslo 13 hlavou ťuknul o tyč. „Trochu jsem znejistěl. Říkal jsem si, že přidá a buď to klapne, nebo to holt někde zakempí.“
Odměna od maminky? Dort bych spíš koupilaZatímco otec v roli trenéra pobíhal podél tratě, maminka - bývalá kajakářka Marcela Prskavcová prožívala synův olympijský závod v hledišti. Po doteku branky číslo 13 si řekla: Smůla, medaile asi nebude. "Nečekala jsem, že pojede tak fantasticky rychle." Když se její syn objevil v průběžných výsledcích na třetí pozici, byla překvapená. "V duchu jsem doufala, že by ten ́Grigárek ́, kterému jsem fandila, nemusel jet tak pěknou jízdu." Čím syna za olympijský bronz odmění? "Mohla bych upéct nějaký dort, ale já nejsem žádná kuchařka, to bych ho spíš koupila. Ani svíčková by ode mě nebyla to pravé, to spíš od babičky. Ale on má stejně nejvíc rád asi smažák nebo něco takového nezdravého. " |
Chybu v přejezdu brány si neuvědomoval. Měnící se voda narušila snahu jeho syna. „Je to velice snadná protivodná branka, měl tam proud a to byl důvod, proč to na jeho způsob průjezdu bylo hrozně riskantní,“ vysvětloval.
V druhé části tratě sledoval excelentní výkon aktuálně nejlepšího českého kajakáře. „Spodek už asi líp jet nemohl,“ nešetřil pochvalou. A pak si posteskl... „Škoda, že trať v závěru nebyla těžší, možná by to v závěru ještě dal na to vítězství s tím šťouchem.“
Na zlato to ale nevyšlo.
A (nejenom) dvojici Prskavců čekaly nervy. Na startu byl pořád Slovák Jakub Grigar. Zvládne v devatenácti letech jízdu o zlato? Bude česká vlajka podruhé ve slalomářském areálu svítit ve výsledcích až na čtvrtém místě? „Já mám Kubu hrozně rád a samozřejmě jsem mu přál, aby to nezkazil. Na druhou stranu si myslím, že si Jířa medaili zasloužil.“
Po dojezdu toho chtěl synovi říct hodně. Ale došlo jen na pár slov, pak hrály prim emoce. „Aaaaaaj.. Aaaaaj...“ nechtěl přiznat, zda došlo na slzy. „Bylo to hodně emotivní.“
Za poslední roky toho jejich tandem dosáhl hodně - Jiří Prskavec mladší má ve sbírce medaili ze všech vrcholných akcí. Je mistrem Evropy, světa a nyní i olympijským medailistou. Tak srovnejte hodnoty těch kovů... „Sportovně je titul mistra světa jednoznačně výš, protože tam byli všichni a je to nejvyšší výkon. Tady to zas bylo daleko těžší vším ostatním,“ přemýšlel nahlas otec-trenér.
„Těžko porovnávat, myslím, že olympijská medaile je možná ještě víc. To je otázka na něj. Pro mě byly oba dva výkony na hranici jeho možností. Tady mu trochu nepřálo štěstí, měl šťouch a já věřím, že to jednou dokáže i bez něj.“
