„Nejolympiádovatější byl Londýn, protože jsme bydleli ve vesnici s ostatními sportovci, měli blízko do města, do českého domu a podobně. Ale pokud jde o emoce, nejkrásnější bylo Sydney při mém druhém vítězství - hned po něm za mnou skočil do vody můj manžel a trenér Luboš a políbil mě. To se před převážením lodi nesmělo, ale prošlo to, fotografie mi to připomíná dodnes,“ zavzpomínala legendární slalomářka.
Studio iDNES.czKaždý den živě Ve všední den začíná živé vysílání v 11 hodin dopoledne, o víkendu ve 20 hodin. Více čtěte zde. |
Život v peřejích jako by v jejím případě zpomaloval běh času. Jako by nebrala ohled na skutečnost, že jí letos v dubnu bylo osmačtyřicet. A jako by už před čtyřmi lety neslyšela poznámky, které provázely nominaci na její šesté olympijské hry. Nemá tam šanci, bude do počtu, tvrdili mnozí.
Kdepak, na postup nemá, opakovali tehdy před londýnským semifinále.
A teď už nemá šanci pražádnou, ujišťovali sebe i okolí poté, co opět postoupila do finále.
Štěpánka Hilgertová ve studiu prozradila, proč se musela vdávat v osmnácti:
Taková slova nemohla nezaslechnout, ale coby majitelka dvou olympijských zlatých kovů se jim vzepřela tak, že tenkrát pod pěti kruhy málem utrhla svoji třetí medaili. Zároveň tím umlčela zmíněné hlasy a potvrdila, že v jejím případě zkrátka pohled do občanky neplatí.
V kajaku do olympijských peřejí vyrazila celkem šestkrát. Štíhlá dáma drobné postavy, která u vody poznala rovněž slalomáře Luboše Hilgerta, v osmnácti se stala jeho ženou a brzy i maminkou Luboše juniora, na svém prvním mistrovství světa skončila čtvrtá a snila o medaili z olympijské Barcelony 1992. Dojela dvanáctá, ale za čtyři roky v Atlantě vykouzlila v cíli zlatý úsměv.
Na všech olympiádách bydlela s manželem, jedinou výjimkou byla Atlanta. „Znáte Američany - bydleli jsme na kolejích a muži a ženy tam byli striktně oddělení,“ připomněla a pozastavila se u skutečnosti, že trenér Josef Karas nechtěl, aby jeho svěřenec Adam Sebastian Helcelet obýval stejný pokoj se svou partnerkou Denisou Rosolovou.
„Tohle moc nechápu, zvláště u lidí, kteří už spolu stejně žijí. Jsem přesvědčená, že jsou oba profíci a že by se navzájem dokázali mnohem líp uklidnit. Trošku rozumím trenérovi, protože úsilí směrem k olympiádě je velké, ale já bych měla důvěru v dospělé lidi,“ dodala.
V Sydney 2000 už se od ní zlato čekalo. Hilgertovi tomu podřídili všechno, s trenérem Lubošem a synem-školákem si u olympijského kanálu na tři měsíce vytvořili tréninkový kemp a odměnou bylo druhé zlato.
Jedna ze zábavných reportáží dnešního Olympijského studia:
Také její další olympijské výsledky dokumentovaly vysokou kvalitu. Atény 2004 - páté místo. Peking 2008 - devátá příčka po převrácení lodi. A zmíněný Londýn? Čtvrté místo - ve čtyřiačtyřiceti!
Hledejte v Česku sportovce, který by se v jejích letech takto prosadil ve světové konkurenci.
Letos už to nevyšlo, domácí kvalifikace byla neúprosná. Po čtyřiadvaceti letech skončila olympijská éra Štěpánky Hilgertové, tělo už také reaguje jinak než kdysi. V Riu bude závodit podstatně mladší Kateřina Kudějová, což je podle pádlující legendy v pořádku, vždyť jde o loňskou mistryni světa.
Česká hrdinka však kariéru ještě uzavřít nemíní, stále figuruje v reprezentaci. A nakonec, příjmení Hilgertová v Riu stejně chybět nebude - její devatenáctiletá neteř Amálie, juniorská mistryně světa, bude rozhodnutím mezinárodní federace oficiální předjezdkyní olympijského závodu.
A jak to tedy Hilgertová vidí se závěrem svojí sportovní dráhy?
„Hrozně ráda bych skončila v tichosti, nemám totiž ráda bombastická prohlášení. Konec kariéry se mi nechce plánovat. Nejspíš se stane, že pojedu nějaký závod, aniž bych tušila, že bude můj poslední, a pak to prostě nějak přijde. To je můj styl,“ pravila.
Celý záznam Olympijského studia: