Českým sportovcům na olympijských hrách fandí, olympiádu pořád považuje za sportovní svátek, ale tak úplně vážně hry zase nebere. „Spíš se těším z toho pohybu a soutěživosti,“ pravil.
K takovému postoji jej dovedly události ve špičkovém sportu posledních let, samozřejmě také v souvislosti s olympijskými hrami.
„Jak všichni víme, výsledky se velice často mění, neustále se řeší nějaké dopingové aféry. Jedni sportovci vracejí medaile, jiní je dostávají. Teď dostane Vítězslav Veselý medaili za Londýn s odstupem čtyř let - myslím, že ty sportovce to už ani nemůže těšit. Stala se z toho fraška, chaos, že už se v tom neorientuje ani laik, ani odborník,“ má jasno.
Podle Hnízdila se ale současný vrcholový sport bez dopingu obejít nemůže. „Protože špičkových výkonů už dosaženo bylo, sportovci už fyziologicky dál nemohou. Ale žene je tlak společnosti, médií a sponzorů - oni musí neustále rychleji, výše a silněji, jak jim to kdysi uložil baron Pierre de Coubertin. Jenže ono už to dál nejde. To zadání je nesplnitelné a sportovci nemají jinou možnost, jak vyhovět společenské poptávce, než pomocí dopingu,“ přiblížil svůj názor odborník, podle něhož už vrcholový sport ztratil důvěru. „Myslím, že ji ztratil definitivně.“
Lidstvo se tak stává svědkem absurdity. „Stejná společnost, která investuje obrovské částky do boje proti dopingu, sportovce do dopingu tlačí.“
Sportovci jsou vrcholoví invalidé
Jak si Hnízdil vysvětluje známou parolu Sportem ku zdraví?
Studio iDNES.czKaždý den s hostem  |
„Určitě je důležité, aby se u dětí odmalička pěstovala láska k pohybu, aby byly všestranné, pohyblivé a šikovné, protože bez pohybu není život. Problém nastává, když se děti začnou specializovat. Pak nastoupí dril, ale jakákoli specializace je na úkor všestranného rozvoje. Myslím, že je důležité ovládat co nejvíc sportů, nikoli se specializovat s vidinou dotáhnout to na úroveň Jaromíra Jágra nebo Usaina Bolta. Ti lidé pak dosáhnou vrcholu, ale za velkých obětí a i na úkor svého zdraví.“
Jedním dechem dodal, že potom už je diskutabilní, zda lze vrcholového sportovce považovat za zdravého člověka.
„Já mluvím o vrcholových invalidech. Vrcholový sport skutečně není cesta ku zdraví - tou je rekreační sport pro potěšení, nikoli pro výkon,“ pokýval hlavou a připomněl případ z atletického mistrovství světa v Helsinkách v roce 2005, kdy Roman Šebrle, nakonec stříbrný, a Tomáš Dvořák dostali před závěrečným během na 1500 metrů infuze s glukózou.
„Nešlo o doping, ale když to vyvolalo pozornost, tak to lékař výpravy zdůvodnil tím, že byli tak vyčerpaní, že to bylo důvodem k aplikaci infuze. Takže bylo naživo vidět, do jakých absurdit může vrcholový sport dospět - krásným mladým lidem aplikovali infuze, protože už nemohli.“
Kapitalismus vytuneloval sport
Na moderátorovu připomínku, že kdyby rodiče a trenéři nevedli děti k vrcholovému sportu, tak by přestal existovat, reagoval Hnízdil po svém.
„Však si taky myslím, že vrcholový sport v podstatě končí. Že to, co teď sledujeme, je vlastně rozpad systému vrcholového sportu, který je založený na zvyšování výkonů a na zisku,“ řekl a ještě jednou zmínil zakladatele moderních olympijských her barona Coubertina.
„On to mysel dobře, chtěl rozvinout sport jako kompenzaci, aby zušlechťoval zdravý kapitalismus. Ale nakonec se stal opak - ten kapitalismus vlastně vytuneloval sport. Má to stejný obal, pět kruhů a ideje tam jsou pořád, ale už to má úplně jiný obsah.“
Dokonce zpochybnil představu, že olympijské hry tady budou pořád. „Vůbec bych se nedivil, kdyby tato olympiáda v této podobě byla poslední. Vyloučení Rusů, dopingové aféry, zpochybňování výsledků... Ten systém se rozpadá. Stejně jako už nemůže takto pokračovat společnost, tak i vrcholový sport. Nevím, co bude dál, ale olympiáda v Riu může být v této podobě poslední,“ trval na svém.
Jaká je tedy cesta ven? S tím si lámou hlavu experti na celém světě.
„Myslím, že boj proti dopingu je snaha udržet iluzi, udržet systém, který je neudržitelný. Pokud bychom chtěli vymýtit doping úplně, tak zlikvidujeme i vrcholový sport. To nejde dohromady. Nelze chtít vrcholový sport, aby byl současně čistý, to je protimluv. Společnost si musí vybrat. Chceme vrcholový sport, ale pak se smiřme s tím, že nebude čistý. A naopak - chceme čistý sport, ale pak se smiřme s tím, že nebude vrcholový,“ uvedl mimo jiné v Olympijském studiu lékař Hnízdil.
Na záznam celého olympijského studia se podívejte zde:
