Tolik toho spolu zažili. Tolik dřiny na trénincích, tolik úspěchů, ale třeba i nepříjemnou olympiádu v Londýně, kde Lukáš Krpálek prohrál čtvrtfinále. Odměnou za ty roky se stalo Rio 2016. Tak jako byl dojatý sám nový olympijský vítěz, netajil emoce ani jeho kouč Petr Lacina.
Sám jako judista soutěžil v Atlantě 1996, ale jeho sportu dal v Česku slávu až jeho svěřenec.
„To se ani nedá popsat. Prostě to dokázal. Řekli jsem si: Co to takhle dneska třeba vyhrát? A on to fakt dal,“ líčil Lacina - hlasem pohnutým i zastřeným. Přišel o něj, když Krpálka v hale Carioca 2 bouřlivě povzbuzoval: „Tak je to skoro vždycky, když má víc zápasů.“
Jako správný kouč nechtěl, aby zastínil muže, který po právu stál v centru dění. „Tohle je o Krpálkovi,“ vystihl Lacina magii momentu. Proč došel tak vysoko? „On je výjimečný talent, výjimečný judista. Jsem rád, že dvakrát vyhrál mistrovství Evropy, vyhrál svět i olympiádu. To se jen tak nikomu nepodaří.“
Právě Lacina je mužem, který nejlépe zodpoví nyní tak aktuální otázku. V čem tedy spočívá síla Lukáše Krpálka? „Momentálně úplně ve všem,“ vypálí Lacina, což jen dokazuje zlatá olympijská medaile.
Krpálek vždy platil za mimořádného siláka, za sportovce s extrémně výkonným tělem. „Dřív byla jeho hlavní zbraní vrozená fyzická kondice, ale teď udělal obrovský kus práce v technice,“ popisoval trenér. „Takticky byl vždy velmi vyzrálý, protože to dokázal zkombinovat se svým fyzickým darem. Pracoval na technice jako nikdo.“
Právě tihle dva chlapi s celoživotní láskou k judu přetavili pofinálové emoce v dlouhé, vítězné objetí. Krpálek patřil mezi velké naděje výpravy, ale že bude zlatý, tipovali jen odvážní.
Kouč Lacina mezi nimi byl. „Věřil jsem,“ řekl i s vědomím mimořádné vyrovnanosti judistické špičky. „Vůbec se to nedá odhadovat, los byl těžký. Už v prvním utkání měl soupeře, kterého si nepřál. Pak nepříjemný Rakov, bývalý mistr světa, další světový šampion Haga,“ vracel se Lacina k těm, kdož Krpálkovi neúspěšně stáli v cestě. „Kdokoli mohl porazit kohokoli. Krpoš si od rána stěžoval, že ostatní mají lehčí losy.“
Čert vem pochyby! Jeden sok za druhým odpadali. Pak Krpálek v semifinále zničil Francouze Mareta a měl jistou medaili. V tu chvíli kouč zafungoval jako potřebný motivátor: „Maličko jsem ho uklidňoval, že tohle ještě není konec. Že jdeme dál a doděláme to. A dodělali.“
I Lacina cítil, jak moc Krpálka hnala touha věnovat zlato tragicky zesnulému kamarádovi Alexandru Jurečkovi, český judista loni zemřel při potápění v Itálii. Jurečkovu fotografii měl Krpálek celý zlatý den v bundě. Rval se pro něj. Vítězil pro něj. „Hnalo ho to, byl jako buldozer,“ líčil Lacina.
Muž, který vychoval olympijského šampiona.
Takhle slavili fanoušci Krpálkův triumf na Lipně:
