A je to odpověď uspokojivá; až by se dalo říct, že vyvolává zadostiučinění. Muži ve vínových dresech se na sebe chvílemi nevěřícně dívali, neboť jim to tuze nešlo a soupeř je válcoval. Házenkáři Kataru na olympiádě vypadli ve čtvrtfinále, čímž z her mizí nejkontroverznější mužstvo vůbec.
Nastupovali za něj rodáci z Bosny, Chorvatska, Černé Hory, Kuby, Francie, Španělska i Egypta. Těch, co přišli na svět v Kataru, bylo minimum. Tuhle navenek nehomogenní sportovní hmotu vede španělský kouč, Španěly jsou i jeho asistent, statistik i reprezentační lékař.
Hlouček jejich krajanů se snažil a v jednu dobu dokonce pokřik „Katar, Katar!“ zněl odevšad. Ale vysvětlení je jednoduché: Brazilci se v hledišti rádi přiklánějí na stranu outsiderů, což zrovna zástupci pouštního státu byli, neb je vítězní Němci válcovali. Ani kubánská vlajka na počest nejlepšího kanonýra mužstva Rafaela Capoteho (narozen v Havaně) ničemu nepomohla.
„Jsem opravdu šťastný. Stejně tak každý z mých spoluhráčů,“ řekl po drtivém triumfu 34:22 Fabian Wiede. Němci ukázali um i národní hrdost proti soupeři, jemuž měli co vracet.
Katařané loni získali v Dauhá na domácím mistrovství světa stříbro a házená to ještě stále pořádně nevstřebala. Těsně pod vrchol došli i kvůli velmi štědré přízni sudích a ve čtvrtfinále se kvůli tomu vztekali právě Němci.
Proto tolik štěstí. Tuhle odvetu moc chtěli.
Vrcholem katarského „sociálního inženýrství“ se mělo stát Rio, ale ne všechno funguje dvakrát po sobě. Od úvodu jim cosi chybělo. Snad domácí prostředí?
„Je velmi příjemné porazit právě tohoto soupeře. Zvlášť na olympiádě, jejíž podstatou je bít se za svoji zemi,“ liboval si Francouz Valentine Porte po drtivém triumfu ve skupině 35:20, v němž vítězové v repríze finále MS ukázali, jak moc velkou výhodu Katařané u Perském zálivu dostávali: „My hrajeme pro radost z házené, oni pro peníze. Fanoušci rádi vidí, když padnou.“
Házenou v Riu hostí Future Arena a mnozí měli strach, aby v ní nenastala černá budoucnost sportu: tedy že si bohaté země jednoduše nakoupí nové občany, díky čemuž se skokově dostanou do špičky.
Katar v házené zažil olympijskou premiéru. Než přišla série nákupů podobného rozsahu, jako když v supermarketu nahrnete do košíku hned půl regálu, patřili k otloukánkům i v Asii. Jenže tamní šajchové si někdy mohou dovolit nahlížet na peníze jako na abstraktní údaj na svých kontech. Sport má pomoci Katar proslavit, a tak oni platí a platí. Těší se na fotbalový šampionát v roce 2022, ale nepřehlížejí ani ostatní odvětví. Tým, který v Riu tentokrát k medailím nedošel, je nejviditelnější ukázkou.
„Porážka však není koncem házené v Kataru, naopak. Je to velká lekce, že musíme pracovat ještě tvrději,“ řekl Marko Bagarič, rodák z Chorvatska. To španělský kouč Valero Rivera byl přímočařejší: „Byli jsme na hřišti příliš špatným soupeřem.“
Tahle „pohádka tisíce a jedné noci“ každopádně skončila, minimálně tedy její nejkřiklavější kapitola. Lituje málokdo.
