Prolog: Oscar Schmidt jde do války. Brazilská legenda legend, jasně nejlepší střelec historie olympijského basketbalu s 1 093 body (druhý Andrew Gaze je a už také zůstane na čísle 789), lila olej do ohně.
Před sobotním duelem odmítl Schmidt rozhovor argentinskému novináři slovy: „Ne, dnes spolu mluvit nebudeme. Dnes jsme s Argentinou ve válce.“ Myslel to asi v žertu, ale přece jen...
Brazilská policie byla už tak nastartovaná a v čase kolem zápasu ještě navýšila bezpečnostní opatření.
A před úvodním rozskokem se k mikrofonům ve středovém kruhu raději postavili oba kapitáni - argentinský Luis Scola a brazilský Marcelinho Huertas - a fanoušky obou táborů vyzvali, aby zůstalo jen u povzbuzování.
Hablan Marcelinho Huertas y Scola desde el medio de la pista para pedir respeto y 'calma' #Baloncesto #Rio2016 pic.twitter.com/YGb9O85Wrx
„Byl to jenom zápas, žádná válka,“ poznamenal už po zápase Scola, zjevně spokojený s výhrou 111:107.
“Jižní Amerika je krásné místo ke sledování sportu. Sport je pro nás zábavou. Ale někdy prostě překročíme mez. Když se nám povede včas se zastavit, je to ta nejlepší show na světě. To se stane, když si lidi uvědomí, že se jedná jenom o hru. Když my sportovci mluvíme o válce, o bitvách, o přežití, je to jen nadsázka. Jenže když s tím začneme, máme slušnou šanci, že se nám to zvrtne. Když mluvíme o válce a o boji, hrozí, že se něco semele. Naštěstí nikdo nezemřel. Nikdo nezemře ani příště,“ zafilozofoval si Scola vzápětí.
A když se trochu snažíme, lze v jeho slovech najít i jisté umravňování pana Schmidta...
Dějství první: nahoru a dolů. Už skóre 111:107 vypovídá o tom, že zápas stál za vidění. Zatím jsme nedodali, že se hrálo 50 namísto obvyklých 40 minut. Dvou prodloužení bylo potřeba k tomu, aby se rozhodlo.
Argentinský basketbalista Anders Nocioni zakončuje na brazilský koš přes Augusta Limu.
Lépe začali Argentinci, první čtvrtinu vyhráli 28:19. Pak se zápas otočil, před půlí vedli o deset bodů domácí Brazilci a poločas dotáhli ke stavu 52:44.
Argentinec Anders Nocioni v utkání zazářil 37 body, duel poslal trojkou do prodloužení. Na druhé straně se vedlo Nenému, který se po předchozích matných výkonech konečně rozehrál a stihl 24 bodů a 11 doskoků. Ale vyčítáno mu bude, že na konci základní doby Nocioniho ještě před střelou nezfauloval.
Dějství druhé: Brazílie nedotáhla náskok. Po 130 sekundách prodloužení vedli domácí o šest bodů, to se právě za tři trefil Alex Garcia.
Ale Argentinci pod vedením Facunda Campazza náskok smazali - a ještě měli šanci na zvrat. Poslední akce však Manu Ginóbilimu nevyšla.
Facundo Campazzo z Argentiny se raduje ze své úspěšné střely.
Dějství třetí: souboj rozehrávačů. Do druhého prodloužení vkročili lépe Argentinci, jejich rozehrávač Campazzo zařídil osmibodové vedení. Dvě trojky dal, jeho pokus zpod koše dopíchl Patricio Garino. Celkově svůj výkon Campazzo vyšrouboval k 33 bodům a 11 asistencím.
Jenže ožil Leandro Barbosa, který zastoupil vyfaulovaného Huertase a jedenácti body držel naději. Až do 47. minuty přitom Barbosa zůstával střelecky na nule.
Argentinci už postrádali Scolu, ke konci skončil pro pět osobních chyb i Nocioni. A tak musel vyrůst Campazzo, který držel svůj tým v mírném vedení. Ginóbili, kterému se do té doby při šestkách zle nedařilo, udržel nervy a v koncovce posunul skóre na nedostižné čtyři body.
Epilog: Ginóbili navrhuje. „Chapu a Facu by měli dostat sochu,“ nechal se slyšet devětatřicetiletý matador, který vyhrál skoro vše, co se vyhrát dá. A až se konečně rozhodne pro sportovní důchod, pak jako největší z argentinských basketbalových ikon.
Argentinští basketbalisté se radují z vydřené výhry nad Brazílií. Zcela vpravo Carlos Delfino, objímá se s Munu Ginóbilim.
Ginóbili míní šestatřicetiletého Andrese Nocioniho, který se 37 body dočkal osobního maxima v reprezentaci, za 47 a půl minuty posbíral i 11 doskoků.
A pětadvacetiletého, pouze 180 centimetrů vysokého Campazza, kmenového hráče Realu Madrid, který však hostuje v Murcii. Do kádru španělského mistra se zatím nevešel, přestože si z olympiády odveze minimálně jeden nezapomenutelný výkon.
„Byl to jeden z nejlepších zápasů mé kariéry,“ nechal se na závěr slyšet Ginóbili, olympijský šampion z Atén 2004 a čtyřnásobný vítěz NBA.
