Deset měsíců bojovala v nemocnici s leukémií. Pak se vrátila do bazénu. A probojovala se na hry, které už považovala za ztracené. „Když si projdete utrpením a bolestí, je potom pro vás jakákoliv tvrdá práce, kterou zase zvládnete, velkou odměnou,“ vykládá.
Nesmírně silný příběh 21leté tokijské studentky je důvodem, proč patří před dnešním slavnostním zahájením her mezi žhavé kandidáty na zapálení olympijského ohně.
Voda byla vždy její živel. Narodila se doma při porodu do vody. Před čtvrtými narozeninami začala plavat, do klubu následovala starší sestru a bratra. V 15 letech překonávala juniorské světové rekordy na šampionátu této věkové kategorie. O rok později už startovala v sedmi disciplínách na hrách Riu 2016.
V sezoně 2018 vyhrála Panpacifické mistrovství, sváděla tam souboje se slavnou Katie Ledeckou a téhož roku ji se šesti zlatými vyhlásili nejlepší sportovkyní Asijských her.
Byla předurčena k tomu stát se superstar tokijské olympiády... než se na začátku roku 2019 vše zhroutilo.
Onemocněla při tréninkovém kempu v Austrálii. Po návratu domů Ikeeové diagnostikovali lymfocytární leukémii.
Když o své nemoci informovala veřejnost, pro Japonce to byl šok. Zpráva se v zemi ocitla na titulních stránkách novin.
„Jsem pozitivně naladěná. Dám do boje s leukémií všechno. O hry v Tokiu sice přijdu, ale až se vyléčím, budu bojovat o Paříž 2024,“ snažila se na sociálních sítích působit pozitivně, jenže realita byla jiná.
Měsíc po své diagnóze na Twitteru přiznala: „Je to stokrát, tisíckrát těžší, než jsem si myslela. Mnohokrát se mi už stalo, že jsem nebyla schopná jíst tři dny i více. Ale nevzdávám se.“
Kvůli nevolnostem a bolestem způsobeným léky proti rakovině propadala zoufalství. „Nesnesla jsem hluk, nechtěla jsem jíst, nechtěla jsem se dívat na televizi, nechtěla jsem žít,“ přiznala s odstupem času. „Ale pak jsem se uklidňovala: To vše je jen dočasné, ty se přece vrátíš. A když jsem se zase mohla trochu víc najíst, má radost byla až neuvěřitelná.“
Japan swim queen Rikako Ikee gets leukaemia hospital respite https://t.co/qox9FT0rTd https://t.co/RKriETNby2
V prosinci 2019 ji propustili z nemocnice, vrátila se na univerzitu. Že zhubla o osmnáct kilogramů? „Aspoň teď mohu nakupovat oblečení, které bych si předtím nemohla dovolit,“ zlehčovala to.
Pociťovala neskutečnou radost ze života.
„Překlenula jsem obrovskou propast. Neříkám si: Kdybych tak neonemocněla... Naopak. Myslím na lekce, které mi můj boj s leukémií dal. Snad dodám odvahu i ostatním.“
Se svojí oslabenou imunitou stále musela být opatrná, vždyť světem právě procházela hrozba covidu. „Musím žít s obavami, že kdybych se koronavirem nakazila, patrně vážně onemocním,“ sdělila.
Přesto se vrátila do bazénu a loni v srpnu také k závodům. Odklad tokijských her jí dal malou naději, že by na nich přece jen mohla startovat, i když čas hrál proti ní.
„Myslím, že mé plavecké schopnosti se vrátily zhruba na úroveň prvního nebo druhého ročníku střední školy,“ uvedla tehdy pro agenturu Kyodo News.
 |
A přece to dokázala. Letos v dubnu vyhrála při japonské kvalifikaci čtyři disciplíny a kvalifikovala se do japonské kraulové i polohové štafety pro Tokio 2021.
„Mám tendenci snadno plakat, takže mi potom samozřejmě tekly slzy dojetí,“ líčila.
V květnu jí sílící hnutí odpůrců her v Tokiu začalo na sociálních sítích posílat vzkazy, ať se kvůli nárůstu případů covidu v japonské metropoli postaví proti pořádání her. Odmítla.
„Sdílím vaši touhu dostat se ze současné temnoty co nejrychleji, ale naložit toto břemeno na bedra jednotlivých sportovců je velmi těžké,“ odvětila odpůrcům her diplomaticky.
Pro ni už je pouhý start v Tokiu vítězstvím. Návrat slečny Ikeeové oslavují také kamarádky a soupeřky z jiných zemí. „Měla jsem husí kůži, když jsem se dozvěděla, že to Rikako zvládla. Její comeback je inspirací pro každého,“ říká australská hvězda Emma McKeonová.
U bazénu v Tokiu se Ikeeová usmívá. „Mám za sebou dva obtížné roky. Je dobré být naživu. Musíte bojovat, i když je vám na umření,“ vyzývá každého, kdo se ocitne v podobné situaci jako ona.
Dnes by tento svůj vzkaz celému světu mohla zdůraznit, pokud to bude ona, kdo na Olympijském stadionu, do jehož ochozů tentokrát nesmějí žádní diváci, zapálí oheň XXXII. olympijských her.
