„Sním o tom, že ho jednou budu zachraňovat,“ přiznal pro New York Times 39letý Anderson Fertes, jeden z plavčíků v olympijském bazénu.
Středisko plaveckých sportů v Riu působí zvenčí poněkud fádně, obzvlášť v porovnání s velkolepým Aquatics Center v Pekingu či spektakulární stavbou Zahy Hadid v Londýně. Dá se však čekat, že se v něm v dalších dnech ještě budou dít velké věci.
To vše za dozoru plavčíků, kteří budou hlídat bezpečnost sportovců. „Šance, že budeme muset zasahovat, je jedna ku milionu,“ řekl Fertes. Nemyslím, že nás budou potřebovat. Ale pro jistotu budeme připravení.“
Celkem jich v olympijském areálu působí 75, z toho 15 žen. Za úkol mají hlídat závodiště a tréninková centra pro plavání, akvabely či vodní pólo.
Pochopitelně se nabízí otázka: Proč vůbec na olympiádě jsou? Potřebují elitní sportovci dohled? Danielle Marteloteová, supervisorka plavčíků v Aquatics Center, trvá na tom, že ano. Při vodním pólu může dojít ke zranění. Skokanům do vody hrozí otřesy mozku. A plavce mohou postihnout křeče či, hůře, infarkt.
Pak nemusí pomoct ani to, že máte 23 medailí. „Ale doufáme, že nebudeme muset zasahovat. A že všichni sportovci budou v pořádku,“ řekla Marteloteová.
Michael Phelps je také častým tématem příspěvků na sociálních sítích:
