Riiber je trojnásobným králem Světového poháru.
Taky čtyřnásobným mistrem světa.
A v Pekingu rovněž mužem, který měl nehoráznou smůlu. Víc než týden strávil kvůli pozitivním testům na covid v izolaci.
Riiber měl negativní test na koronavirus, doufá v olympijskou šanci |
Přišel o závod na středním můstku, ale i tak mohl z čínských her odjíždět spokojený. Ba co spokojený, nadšený!
Stačilo, kdyby nezazmatkoval.
Do běhu totiž vyrážel s nadějným náskokem, jenže o většinu z něj přišel už zhruba po dvou kilometrech. Na stadionu totiž zabloudil, vjel do špatného koridoru a musel se vracet.
Jarl Magnus Riiber vjel do špatného koridoru a musel se vracet | foto: eurosport
Skupina ho zezadu rychle dojela a on se v ní sice dalších šest kilometrů držel, ale dva kilometry před cílem vyčerpaný odpadl a zlomený projel cílem jako osmý.
Podobný příběh prožil i Tomáš Portyk, byť nejel o medaili, jen klesl z 23. příčky na 27.
„Nevím, co bych k tomu řekl, prostě moje chyba. Už jsem se viděl v cíli, až se ohřeju, protože mi už byla hrozná zima. Moc jsem neřešil, která bije,“ líčil.
Místo aby pokračoval do posledního okruhu, zamířil do cíle.
„Myslel jsem si, že už to mám za sebou a pak jsem se najednou otočil, že jedu špatně. Ale slyšel jsem, že se to nestalo jenom mně, tak aspoň v tom nejsem sám,“ povídal.
Podobný okamžik během své kariéry nezažil.
O to horší pochopitelně je, že to přišlo zrovna na olympiádě. Zkrat se stal prostě proto, že byl Portyk vyčerpaný. Ze závodění, z mrazu, už toho na něj bylo dost.
„Ale i tak mi to přijde směšné. Jasně, jestli jsem skončil pětadvacátý nebo sedmadvacátý nehraje takovou roli. Horší by bylo, kdybych jel o pódium,“ povídal.
Tak jako Riiber, který si mohl svůj pekingský pobyt přece jen zpříjemnit. Místo toho bude na čínskou olympiádu vzpomínat velmi hořce.
Portyk vůbec prožil dost nepovedený den.
Tomáš Portyk v závodě sdruženářů na velkém můstku na olympijských hrách v Pekingu.
Nevyšel mu už zkušební skok před závodem, kdy byl nejhorší z Čechů. V tom soutěžním sice doletěl o 20 metrů dál, ale i tak z toho pro výtečného letce byla až 22. příčka po skoku.
„Už od rána jsem cítil, že to nebyl můj den. Nemohl jsem se zkoncentrovat, nebyl jsem v tom závodě hlavně psychicky. Ve zkušebním skoku jsem byl rozložený, ten závodní jsem trochu zpozdil,“ popisoval.
Do desetikilometrového běhu tak vyrážel ve skupině s Ondřejem Pažoutem a Janem Vytrvalem.
Pomoct si ale na trati nebylo jak.
„Já se to snažil rozjet tak, abych měl v konci nějaké síly, což se mi myslím podařilo,“ vyprávěl.
Drtivý norský finiš pro zlato a stříbro. Osmnáctý byl mezi sdruženáři Vytrval |
I přes velkou chybu se udržel mezi nejlepší třicítkou, což vzhledem k tomu, že během léta a podzimu víceméně čtyři měsíce netrénoval kvůli únavě organismu, stále bere jako úspěch.
„Jelikož nemám z léta natrénováno, musel jsem hodně šetřit síly. Bude to znít asi hloupě, ale po tom létě a podzimu můžu být asi spokojený,“ má jasno.
