Celá tahle eskapáda začala už v polovině prosince.
To si v rakouském Montafonu olympijská šampionka Eva Samková zlomila při cílovém manévru obě nohy. Podstoupila operaci a doufala, že olympiádu i tak stihne.
Nestihla a přišla o šanci získat medaili na třetích hrách za sebou.
„Ale zahojím se a vrátím se zpátky,“ vzkázala.
Tím strasti kouče Marka Jelínka neskončily, spíš začaly. S Janem Kubičíkem a Vendulou Hopjákovou odletěl do Číny. Oba se měli představit nejprve v individuálních závodech a poté i v tom týmovém.
Jenže ještě než se v Pekingu rozhořel olympijský oheň, pro Kubičíka hry skončily.
„Zranil se při volném ježdění. Na tréninkové sjezdovce upadl a naštípl si holenní kost v kotníku. Zranění bude vyžadovat třítýdenní klid a další léčbu,“ uvedl Jelínek.
Oči fanoušků se tak stočily k Hopjákové.
Začala slušně, když ve středu postoupila z kvalifikace, jenže ve své osmifinálové rozjížďce škobrtla o prkno soupeřky a bolestivě dopadla na zem.
Z té se následující minuty nezvedala, proto se k ní okamžitě seběhli pořadatelé a zdravotníci, kteří ji nakonec naložili na saně a odvezli k sanitce.
Výsledek?
Krutý, zlomenina ruky.
„Přitom kdyby manévr zvládla, mohla v rozjížďce dojet třeba druhá nebo třetí a mohla postoupit mezi nejlepších šestnáct. I tak, její závod nám vlil trochu energie do žil,“ říká Jelínek.
Hopjáková si při pádu v osmifinále závodu ve snowboardcrossu zlomila ruku![]() |
Hopjáková se totiž dlouho prala s covidem, měla dost těžký průběh a když se vyléčila, pro změnu si zranila kotník. S ním pak bojovala i v Číně, kdy po každé jízdě jen ležela v cíli a vstřebávala bolest.
„Bohužel můj kotník není v dobré kondici a bohužel bolí šíleně moc. Po dnešním vyšetření od pana Koláře bude potřeba klid,“ psala fanouškům k ikonické fotce.
I tak se dokázala dát natolik dohromady, aby na svých druhých hrách kariéry startovala.
„A byla v laufu, lepšila se, přitom já si myslel, že to nezvládne projet s tou bolestí. Ona se ale kousla a jela hezky. Strašně ji za to obdivuju. Teď věříme, že se dá co nejdřív do kupy.“
I v tu chvíli se ještě situace dala aspoň trochu zachránit.
Díky rychlému papírování Českého olympijského výboru se místo Kubičíka na hry vypravil náhradník Radek Houser.
V Česku splnil všechny náležitosti, prošel i několika covidovými testy a odletěl do Pekingu, kde věřil, že si v pětadvaceti střihne olympijskou premiéru.
Nestřihl.
Snowboardcrossař Houser má koronavirus a je v Pekingu v izolaci![]() |
Po příletu testy v jeho těle koronavirus odhalily, posléze to potvrdil i kontrolní druhý test. I Houser tak o závod jednotlivců přišel a byl místo toho poslán do izolace.
Až ve středu měl první negativní výsledek testu. Možná by tak stihl týmovou soutěž, ale vzhledem k zranění Hopjákové ji stejně nemá s kým jet.
„I tak je to první pozitivní negativní zpráva,“ říká Jelínek. „Mohl by už v sobotu letět zpátky a nemusel by tu absolvovat 10denní pobyt v karanténách. Možná by to tady bylo i fajn, kdyby mohl normálně komunikovat se světem a kdyby se mohl podívat na olympiádu. Ale já v pokoji nemám zařízení, na kterém bych ji mohl sledovat, internet pořádně nejede. Jsou to fakt hry, které jsem vnímal nejmíň za posledních 30 let.“
Perličkou je, že ženský tým měl vyjetá dvě místa na hry. Když tak už předčasně z nominace vypadla Samková, klidně ji mohla nahradit nějaká další česká snowboardcrossařka.
Jenže nebylo kde brát.
Dvě české naděje Sára Strnadová s Natalií Mullen mají po operacích menisku, respektive zkříženého vazu.
„Zabili jsme to slušně,“ hodnotil to už s úsměvem Jelínek. „Někdy svítí sluníčko, někdy prší. My jsme teď pořádně zmokli, ale věříme, že oschneme, oklepeme se a budeme do toho šlapat dál.“
Vlastně to trochu připomíná sezonu před olympiádou v Pchjongčchangu.
Tehdy si totiž tři snowboardcrossaři - včetně Samkové - vykloubili nebo potrhali ramenní klouby na posledním Světovém poháru před hrami.
„Ale naštěstí jezdí po nohách, takže to omezení nebylo velké a dalo se překonat. Omezení v kotnících se překonat nedají. Je to smolný rok. Když máte malou reprezentaci, nemůžete lidi nahradit. Když jsou zranění hokejisti, máte dalších 100 dobrých, kteří je můžou zastoupit, to u nás nejde,“ říká kouč.
Na prokletí ale nevěří, už teď se celé situaci spíše usmívá, protože ví, že plakat nemá smysl.
A ještě jedna věc...
Lindsey Jacobellisová po 16 letech v Pekingu překonala své zlaté prokletí, když o nejcennější medaili přišla na hrách v Turíně kvůli frajeřince na posledním skoku. Teď nefrajeřila a kralovala v 36 letech.
Američanka po 16 letech odčinila frajeřinu, která ji stála olympijské zlato![]() |
„I to může být motivace pro Evku. Vidí, že ve svém věku může ještě stihnout klidně dvě olympiády,“ říká kouč.
I on už se pochopitelně po této nepovedené misi těší domů za rodinou, kterou kvůli předolympijským tvrdým pravidlům dlouho neviděl.
„Tak snad se nám ještě neztratí po cestě zavazadla. Kdyby jo, dám vědět, ať je ten příběh ještě zajímavější,“ směje se.