Kdo neskáče, není Slovák. Bronz s českým přispěním a kanadskou kuráží

Peking (Od našeho zpravodaje) - Z horního ochozu Národního stadionu v Pekingu se po celou dobu ozývalo: „Slovenskó, Slovenskó, héja, héja, heja, Slovensko.“ Hokejisty v sobotu dorazila podpořit zbývající část olympijské výpravy - běžci na lyžích, trenéři nebo techničtí pracovníci z olympijských sjezdovek. Zhruba patnáctihlavý hlasitý dav chvíli před koncem duelu o bronz se Švédy (4:0) spustil i upravený český popěvek: „Kdo neskáče, není Slovák! Hop, hop, hop!“

Vlastně to docela hezky vystihovalo, že první hokejová medaile z olympijských her v samostatné historii země má i federální podtext.

U více než poloviny slovenských medailistů najdete v životopise, že si vyzkoušeli angažmá v Česku. Deset jich v tamní extralize aktuálně hraje.

„Je to kvalitní soutěž, měli jsme z ní základ týmu,“ přikývl Branislav Konrád z extraligové Olomouce.

„Kamarádi a známí z Čech mi všichni psali, že to prožívali jako na Slovensku. Vážím si velké podpory i z Česka, hlavně z Olomouce. Všem děkuju,“ povídal třeba právě Konrád.

„Psali mi bráchové. Jednoho mám v Praze, druhého v Brně. Posílali mi fotky i videa. Povídal jsem chlapcům v týmu, že i tam máme velkou podporu,“ připojoval se Libor Hudáček, někdejší eso Liberce a dnes útočník Dinama Minsk.

Hokej dokáže Slovensko sjednotit. Můžeme mít i další medaile, věří Šatan

Kromě mentální podpory Česko poskytlo i personální podporu. Kvůli covidovým peripetiím ve slovenském nároďáku v průběhu čínského turnaje vypomáhal „hokejovým bratrům“ videokouč české reprezentace Denis Havel.

Odvaha, odvaha a odvaha

Ne, nezveličujme české přispění. Pouze doplňovalo úspěšnou slovenskou skládačku, z níž se ovšem vyjímal jiný zahraniční prvek.

Mnohonásobná odvaha z Kanady.

Vedení slovenského hokeje mělo kuráž v roce 2017 angažovat k národnímu týmu Craiga Ramsayho, který nikdy předtím v Evropě netrénoval.

Gól z bufetu i obrácený hněv. A nad Pekingem se bronzově blýskalo

A Kanaďan národní tým pozvedl.

Měl dost odvahy do Pekingu nominovat výběr, který měl po Američanech a slaboučké Číně nejnižší věkový průměr na turnaji (26,5 let).

Ramsay také neohroženě nakázal mladému mančaftu, aby jen nebránil a naopak se hrnul vpřed. Z ofenzivnějšího pojetí necukl kanadský stratég ani proti silnějším soupeřům.

Úkaz ze Slovenska vládl olympijskému turnaji. Nejsem hvězda, říká Slafkovský

Švédy v duelu o bronz Slováci přehráli a výrazně přestříleli 43:28. Neznervózněla je vidina bronzu jako na OH 2010, kdy ve třetí třetině ztratili slibně rozehraný duel s Finy (3:5).

„Trenér ví, co chceme hrát a co máme hrát. Věří nám. Tím pádem máme větší sebevědomí i my,“ vyprávěl Hudáček. „Kouč je také velký profesionál a snažil se to vštípit i nám,“ doplňoval jeden ze čtyř třicátníků ve slovenském výběru.

„Byl zážitek vidět takhle oddanou partu, která se dokázala semknout,“ oplácel komplimenty Ramsay, který za necelý měsíc oslaví 71. narozeniny.

Švédsko - Slovensko 0:4. Ramsayho mladý tým slaví historický bronz

Po nich mu také vyprší kontrakt se slovenským svazem. „Smlouvu má do konce sezony a povede tým i na mistrovství světa,“ pověděl Miroslav Šatan, šéf slovenského hokeje a generální manažer reprezentace. „Teď ale takové věci neřešme.“

Legendární hokejista spíš věří, že medaile z Číny je jen předzvěstí úspěšnějších let. A že by se slovenští reprezentanti mohli klidně přestěhovat na lepší hokejové adresy, než představuje česká extraliga.

„Minimálně se u nás znovu zvedne zájem o hokej. Přinese nové mladé hráče a trošku víc pozornosti celému našeho sportu. Hokej dokáže sjednotit Slovensko,“ říkal Šatan. „V minulosti se různí funkcionáři snažili ukázat, že jsou součástí úspěchu. Chtěli pomoct, ale nevydařilo se to. Teď budou mít i politici další příležitost se ukázat.“

To zní jako daleko příjemnější starosti, než do kterých se po olympiádě v Pekingu zabořili jejich sousedé z Česka.