Směr Peking nabere Pančochová v neděli, do Česka dorazila ve středu ze Spojených států, kde absolvovala závěrečnou přípravu.
„Pracovali jsme s variantou, že bych letěla z Ameriky, ale jelikož každý den před odletem musím na test, tak by to bylo moc hektické. Vyzvedla jsem si olympijské oblečení, všechno si přebalím, dám se na pár dní do pohody a pak už můžu vyrazit,“ hlásila třicetiletá závodnice na středeční tiskovce.
Šárka Pančochováa její olympijské hry Vancouver: 14. v U-rampě Soči: 5. ve slopestylu, 16. v U-rampě Pchjongčchang: 16. ve slopestylu, 19. v Big Airu |
Chystáte se na čtvrté hry, v čem jste se od Vancouveru nejvíc změnila?
Tehdy mi bylo osmnáct, furt jsem do toho šla po hlavě a chtěla udělat všechny triky. Teď jsem rozvážnější, klidnější, neberu si to tak osobně. Snažím se zlepšovat, ale když to nejde přes koleno, tak to přes koleno nelámu. A taky jsem vdaná (s Američankou Kaileen Lareeovou).
Co si z předešlých olympiád vybavíte?
Největší zážitek byl asi z Vancouveru, kde jsme bydleli přímo ve městě. Byli jsme i na hokeji, viděli jsme Jaromíra Jágra, takže to bylo takové wow. V Soči mě překvapila velikost překážek, doteď jsem je tak velké nikde nezažila. Ale kopec tam byl krásný. V Koreji bylo trošičku tragické, že nás pustili do slopestylu ve větru, ale celkově jsem si všechny olympiády užila.
Je pro vás po tom všem složité nacházet motivaci?
Ani ne, snowboarding mě baví sám o sobě. Baví mě lítat ve vzduchu, mít tam volnost a kontrolu nad prknem. Samozřejmě už je mi třicet, takže jsem trošku opatrnější, neženu se do všeho po hlavě, což mi i pomáhá, protože jsem neměla tolik zranění. Díky tomu jsem vyježděnější a možná i z toho důvodu dělám lepší triky.
Jaké chcete ukázat v Pekingu?
V sezoně se mi podařilo odjet tři skoky s otočkou o 900 stupňů, pracuju i na backside 1080, ke kterému mi v tréninku chybělo opravdu málo. Takže věřím, že by se mi mohl podařit. Je to takový trik, který si musím odjet, než skončím profesionální snowboardovou kariéru. To je můj cíl, do té doby u toho budu, jak to jen půjde. Jsem dobře rozježděná, i v závodech jsem odjela své nejlepší triky. V tuhle chvíli fakt jezdím nejlíp za celou kariéru.
Nevadí vám ani, že jste v aktuální sezoně stihla jen tři závody Světového poháru a slopestyle jste naposledy jela loni v březnu?
Poslední slopestyly v Laaxu (v polovině ledna) jsem musela vynechat kvůli covidu. Nechtěla jsem riskovat, že bych měla pozitivní test ještě po příletu tam. Ale na tréninku v Cooper Mountain jsem jezdila tři čtyři skoky v lajně, což je důležité pro psychiku. Takže mi nevadí, že jsem nejela všechny závody, spíš jsem chtěla mít jistotu v ježdění.
Jak vás covid zasáhl?
Měla jsem easy průběh. Byla jsem v Kanadě na Světovém poháru (na přelomu roku), první den jsem měla negativní test, ale třetí se testovalo znova, a to už jsem byla pozitivní. Jen jsem musela zůstat pět dní v Kanadě v hotelu, pak jsem odlétla do Ameriky, kde jsem mohla jezdit.
Právě covidem bude dost zasažená i atmosféra her v Pekingu. Už se na to připravujete?
Mám z toho smíšené emoce. Bude tam hodně regulací, spousta lidí navíc covid má a nemůže jet. Bude dobré, když tam odletíme, pak se uvidí. Ani moc nevím, jak to tam bude probíhat, jak moc budeme odstřihnutí od ostatních sportů a jestli se vůbec budeme moct jít někam podívat, nebo budeme muset být jen v bublině. Ostatní sporty bych ráda viděla, protože i o tom je olympijská zkušenost. Chtěla bych ji zažít naplno.
 |
Naplno budete i závodit, kvalifikovala jste se ve všech akrobatických disciplínách.
Slopestyle a Big Air jsou moje silnější stránka, v poslední době jsem je jezdila víc. V U-rampě se mi podařilo kvalifikovat se na poslední chvilku, z čehož mám radost, ale bohužel jsem neměla tolik času, abych mohla trénovat všechno. Je to pro mě další výzva. A už vím, co od olympiády čekat, za těch dvanáct let na vrcholné úrovni mám spoustu zkušeností.
