„Když jsem vyrůstal, nedíval jsem se na NHL, ale na reprezentaci,“ vyprávěl útočník Peter Cehlárik.
Jeho hlas se chvílemi chvěl. Odmlky mezi větami rostly. Byl naměkko.
Uvědomoval si, že obdivovaná slovenská dynastie se Šatanem, Bondrou, Demitrou nebo Pálffym dovezla domů medaile ze světových šampionátů. Cenný kov z olympiády ale do vlasti přiveze až Cehlárik a jeho kumpáni.
„Vím, že někdo může říct, že tady nebyli nejlepší hráči z NHL, ale i tak to je velká věc pro naši zemi,“ líčil Cehlárik.
Pak děkoval fanouškům, kanadskému trenérovi Ramsaymu i kolegům z týmu.
Švédsko - Slovensko 0:4. Ramsayho mladý tým slaví historický bronz![]() |
Jeden z nich si zasloužil speciální pochvalu. Sedmnáctiletý Juraj Slafkovský se v Číně trefil hned sedmkrát! Víc gólů na olympijském turnaji zaznamenal naposledy Pavel Bure v Naganu 1998, kde ruská raketa skórovala devětkrát.
Ale zpět ke Slafkovskému, který si dva veledůležité góly schoval i do sobotního duelu proti Švédsku.
„Když chcete získat medaili, musíte poslední zápas v turnaji vyhrát. Jsem strašně šťastný, že se nám to povedlo. Budu si to pamatovat do konce života,“ vykládal.
Z mixzóny, kde se po hokejových zápasech pořizují rozhovory, odcházel poslední. Trpělivě přeskakoval ze slovenštiny do angličtiny a zpět. Mnohdy se musel opakovat, ale choval se jako profík.
Stál jsem frontu na hot dog. A gól!
Slafkovský patří mezi nejtalentovanější hokejisty planety. I proto s ním každý hokejový žurnalista na olympiádě chce mluvit. Kdo si na něj počkal u novinářského plůtku v sobotu kolem čínské půlnoci, náramně se bavil.
„Popsal bych to jednoduše. Když mám štěstí, spadne mi to tam i z bufetu,“ vtipkoval Slafkovský. „Dneska jsem stál někde v řadě na hot dog a stejně z toho byl gól.“
Narážel na moment z 24. minuty. S kotoučem vjel do útočného pásma Švédů. Pokus od levého mantinelu se lehce otřel o zadáka Folina a puk naprosto přesně zaplul do horního růžku. Gól, 1:0 pro Slovensko.
„První gól nám pomohl, Dodal nám sebevědomí a druhou polovinu zápasu jsme měli navrch fyzicky i v soubojích,“ lebedil si útočník Cehlárik.
Slováci si záhy vykoledovali dvě přesilovky, z nichž jednu využil Takáč. Náskok si s přehledem hlídali, vidina bronzové medaile je na rozdíl od Vancouveru 2010 nerozhodila.
Hokej dokáže Slovensko sjednotit. Můžeme mít i další medaile, věří Šatan![]() |
Celkově východní sousedé favorizované Švédy přestříleli 43:28. Bronz jistili dvěma trefami do prázdné brány. Podruhé v zápase se prosadil Slafkovský, dvacet sekund po něm dal gól i Regenda a slovenský mejdan mohl začít!
„Máme ohromnou radost! Hrozně mě už štvalo, že jsme v semifinále měli na Finy, ale nezvládli jsme to a nedostali se do finále,“ připomínal Cehlárik páteční porážku 0:2. „Hněv a smutek jsme ale použili v náš prospěch. Lépe jsme se dokázali soustředit a drželi se plánu.“
„Hráli jsme jako jeden tým, je to neskutečný pocit,“ připojoval se Tomáš Jurčo. „Kdyby nám někdo před turnajem řekl, že získáme bronz, nevím, jestli bych mu věřil.“
Nejen před turnajem, ale i po jeho začátku!
Slovenské opory. Teenager a brankářská trojka
Slováky na úvod základní skupiny vyškolili Finové 6:2, pak si s nimi pohráli Švédové 4:1. „Od prvních dvou proher jsme se odrazili,“ vykládal Slafkovský. „Začali jsme hrát skvěle. Řekli jsme si, co chceme, co musíme dělat líp.“
Slafkovský ze čtvrtého útoku postupně povýšil do první formace. Proti Švédům nastupoval i v elitním přesilovkovém komandu a bylo by s podivem, kdyby se mimořádně platný útočník a nejlepší střelec olympiády nestal i nejužitečnějším hráčem celého turnaje!
Možná by mu mohl konkurovat krajan a brankář Patrik Rybár. Do Číny přiletěl jako trojka, ale jakmile se dostal do slovenského brankoviště, už do něj nikoho nepustil.
Turnaj končil čistým kontem a bravurními statistkami - kryl 96,6 procent střel, průměrně inkasoval 0,7 gólu za zápas!
„Je to divné, zatím nemám žádné emoce,“ usmíval se gólman Rybár. „Já se ale nedovedu radovat z ničeho. Vnitřně ano, ale neukazuju to. Asi to přijde později.“
Mladý tým, na kterém se dá stavět
Zkusíme za Rybára naznačit, co Slováci dokázali.
Z velké hokejové akce získali první medaili od stříbra ze světového šampionátu 2012. Místo úspěchů sčítali spíš krachy, až se v roce 2017 jen se štěstím udrželi v elitní divizi mistrovství světa. Na olympiádu se probojovali až díky srpnové úspěšné kvalifikaci.
Slovákům se vyplatilo angažovat k reprezentaci kanadského odborníka Craiga Ramsayho. „Jako cizinec si tlak až tak nepřipouští,“ všímal si útočník Jurčo. „To je jeho velká výhoda. Dělá v klidu dobrá rozhodnutí.“
„Je také strašně moc pozitivní člověk. Věří v nás. Jakmile vám trenér nevěří, těžko se hraje,“ dodával Cehlárik.
Při odchodu plánoval velkou medailovou oslavu a těšil se na probuzení do světlých hokejových zítřků. „Věřím, že všichni se na nás teď budou dívat trochu jinak. Ukázali jsme, že slovenský hokej jde zase dopředu. Měli jsme tu mladý tým a věřím, že na něm můžeme stavět dál,“ pověděl 26letý Cehlárik.
Zázrak na ledě. Slovenská média velebí hokejisty, gratulují i politici![]() |
„Je to motivace i pro ostatní mladé hokejisty, kteří jsou na Slovensku. Věřím, že i hodně dalších mladých kluků a holek se rozhodne pro hokej a budeme mít velkou základnu,“ přikyvoval Slafkovský.