„Areál je super, docela se mi líbí,“ poví snowboardistka Šárka Pančochová. „Je to takové industriální. Taky fajn, že to není někde v centru Pekingu, kde je kolem vás samý panelák.“
V Šou-kangu (v angličtině Shougang) jí v pondělí těsně unikl postup do dvanáctičlenného finále, po kvalifikačních jízdách obsadila 14. místo.
Pančochová se aspoň stala jedinou českou zástupkyní, která si nejzajímavější sportoviště letošních zimních her přímo vyzkoušela. A po závodě žurnalisty z rodné země rozverně pobízela: „Běžte se podívat nahoru, uvidíte celý Peking!“
Zlepšení Pančochové nestačilo, v Pekingu jí uniklo i finále Big Airu |
Nevšednost vynikla i bez pohledu z výšky. Ještě než se z vysoké rampy spustili snowboardisté se snowboardistkami, soutěžily na okraji Pekingu v Big Airu už jejich lyžařští kolegové.
Big Air Shougang je 60metrová stavba, která byla postavena na místě bývalé ocelárny Shougang Group na ZOH v Pekingu 2022.
„Vypadá to, jako kdyby to někdo vytvořil v počítačové hře,“ žasl Američan Nick Goepper.
„Neuvěřitelné. Fakt bláznivé,“ soukal ze sebe zase norský šampion Birk Ruud.
Big Air Šou-kang, jak zní oficiálně název olympijského závodiště, docela trefně ilustruje čínský kontrast. Uprostřed šedi, z níž na vás stále dýchá těžká lopota, vyrostla majestátnost, kterou se pekingští pořadatelé hodlají světu hrdě chlubit.
Suverénní Ruud. Vítězství v Big Airu oslavil skokem s vlajkou v ruce |
„Tady v Číně se dělá Big Air klasicky na různých konstrukcích,“ prohodí Pančochová. „Jen v Pekingu jsme skákali na třech různých místech, jednou dokonce přímo v Ptačím hnízdě.“
Od olympijského stadionu musíte jet necelých padesát minut autobusem, abyste viděli závody v Big Airu, při němž se snaží závodníci na lyžích či prkně předvést co nejnáročnější trik.
Kouzla v „čínských“ Vítkovicích
Ptačí hnízdo se vybudovalo pro uspořádání letních her 2008, které výrazně zasáhly i průmyslový areál v Šou-kangu. Číňané ho kvůli znečišťování ovzduší uzavřeli. A oživili ho pro zimní hry.
Celkem trefně komplex popisoval hokejový brankář Šimon Hrubec. V Pekingu chytal KHL za Kunlun Red Star a předtím hrál za Třinec, kde na okraji města čoudí rozlehlé železárny. „Celý areál bych přirovnal k důlní oblasti Vítkovic, kde se propojuje industriální a moderní architektura,“ líčil Hrubec.
Nemají pro něj ani jméno. Hrubec líčí, jak Číňané (ne)rozumějí hokeji |
Ano, už jste pochopili, že olympionici nesportují v prostorách jaderné elektrárny. Zkrátka žádný Temelín, Dukovany nebo pracoviště oblíbené kreslené postavičky Homera Simpsona, jak spekulovali internetoví diskutéři.
Celý komplex zkrášlilo jezírko. Blíž k němu ani nikam jinam nesmíte. Cestičky pro žurnalisty, diváky či sportovce vyhrazují železné plůtky. Kolem obřího skokánku vyrostly i improvizované tribuny, z nichž Pančochové tleskalo i několik promrzlých českých hokejistek, které po čtvrtfinálovém vyřazení odlétají domů v úterý.
Raději snowparky než monstra z lešení
„Koukala jsem, zdravila jsem je. Fandily parádně, jsem moc ráda, že přišly,“ chválí je Pančochová. Kvalifikace se skládala ze tří pokusů, z nichž se do konečného součtu započítávaly dva nejpovedenější.
Zkušená reprezentantka v posledním kole předvedla frontside 720 s lehkým dotekem prkna. Po dopadu radostně máchala rukama a vtipkovala: „To víte, jsem šoumen!“
 |
Francouzka Lefevreová zase třeba skákala v tygřím kostýmu. Show je tak trochu celý Big Air. „Progresu snowboardingu pomohl, ale už to spěje do takové gymnastiky. To není úplně snowboarding, který bychom chtěly dělat,“ tvrdí Pančochová.
„Myslím, že by se taky mělo dát víc peněz do snowboardingu než do takové stavby. Bylo by lepší, kdyby se stavěly snowparky a jezdilo se v horách než na takovém lešení,“ dodává.
