Kde je? Kam se mi ztratil? Bylo už po půlnoci, dávno poté, co v krasobruslařské hale Makomanai skončilo vyhlášení olympijské soutěže mužů, a trenérka Hilda Múdra nemohla najít svého svěřence Ondreje Nepelu. Až konečně...
„Tady jsi!“ Na setmělém stadionu lezl po kolenou na ledě a hledal stopu po dvojitém lutzu a trojitém salchowu.
Skocích, které mu pomohly k vítězství.
O rok později, to mu bylo třiadvacet, ukončil kariéru. A v pouhých 38 letech zemřel. Tak brzy. Stejně jako Hana Mašková. Stejně jako Pavel Roman, bratr své taneční partnerky Evy Romanové.
Nepela zapochybuje. Neriskuj, jeď na jistotu, třeba to bude stačit, nabádá ho vnitřní hlas. Kalkulace nicméně odmítne. Vykrouží podle plánu všechny další skoky. Rozhodčí vytáhnou známky 5,7 až 5,9 na tehdy šestibodové stupnici. Ondrej Nepela je olympijským vítězem.
