Asi od sebe na olympiádě čekal trochu víc.
Vždyť na začátku sezony dokázal Michal Novák šokovat české fanoušky dvěma pátými místy ve Světovém poháru. Zdálo se, že v Česku konečně roste nástupce Lukáše Bauera.
Jenže olympijské starty ve vysoké nadmořské výšce mu až tak nevyšly.
Ve skiatlonu dojel osmnáctý, ve sprintu třiadvacátý, na patnáctce až padesátý. Se štafetou poté dvanáctý a nyní v týmovém sprintu s Luďkem Šellerem nepostoupil do finále.
„Přitom ten závod mě hrozně baví, je to takové hravé. Bohužel nám nevyšlo to, co jsme si přáli – postup do finále a v něm případně udělat nějaký zázrak. Tady v té nadmořské výšce je to trochu i vabank,“ řekl.
Hlavně pro druhého z české dvojice to byl tuze náročný závod.
Přitom to ze začátku vypadalo nadějně. Češi odstartovali parádně, v prvních čtyřech kolech se neustále drželi poblíž čela závodu, v první čtyřce, která měla jistý postup do finále.
Jenže pak přišlo poslední Šellerovo kolo, na kterém zaútočil olympijský šampion z patnáctky Iivo Niskanen.
Sprinty dvojic ovládli Norové a Němky. Češi v Pekingu do finále nepostoupili |
Fin přeřadil na úplně jiné tempo, než jakým se do této chvíle jelo, a bylo to vidět. Pole se najednou totálně natáhlo, než z pelotonu závodníků jak korálky odpadala jedna dvojice za druhou.
Mezi nimi i ta česká.
„Bylo to zřejmě vražedné tempo, nad naše síly,“ řekl k tomu Novák.
Šeller ztratil kontakt s vedoucí skupinou, na stadion se sotva vydrápal a do závěrečného okruhu pouštěl Nováka se ztrátou 19 vteřin na čelo.
A přestože pak česká jednička předvedla strhující finiš – Novák jel poslední úsek stejně rychle jako nakonec vítězní Norové –, stačilo to jen na sedmé místo.
Postup byl fuč.
„I když jsme měli závod ze začátku pod kontrolou a šetřili jsme síly, hlídali jsme si pozici, tak jsme bohužel ztratili kontakt na čelní skupinu v předposledním okruhu. A pak už je náročné to dohnat na postupovou pozici,“ líčil 25letý lyžař.
I sprinterský okruh na pekingských hrách byl tuze těžký.
Seděl možná více distančním závodníkům než klasickým sprinterům, na což doplatil i Šeller.
„Michal musí příště jet s někým, kdo dokáže jet vyšší tempo tři okruhy, a ne jenom jedno nebo dvě,“ řekl k tomu sám.
Jeho reprezentační kolega to tak ale nebral.
Každá trať je totiž jiná a ta olympijská v Číně je velmi specifická. Jednak je pochopitelně výš než všechny tratě ve Světovém poháru, zároveň zde panuje trochu jiné klima, je tu jiný sníh. To všechno jsou věci, které Šellerovi úplně nesedly.
„Ale nikdy nevíte, jak se závod pojede – jestli se distančním závodníkům podaří opravdu udělat nějakou mezeru, nebo ne. Protože pokud ne, tak je to zase spíš o rychlostních schopnostech a v tu chvíli bude mít distanční závodník nevýhodu,“ říká Novák.
V Pekingu to nebyl ten případ.
12. DEN ZOH: Biatlonistky byly ve štafetě osmé, slalomáři skončili v prvním kole |
Sám zatím netuší, jestli to pro něj v Číně byl poslední olympijský závod. V neděli se ještě jede královská padesátka, Novák ale možná nebude na startu.
„V tuhle chvíli je to 50 na 50. Musíme probrat, jestli je to dobrý krok směrem k dalším závodům ve Světovém poháru na konci sezony. I vzhledem ke zdravotním komplikacím to nemusí být úplně optimální,“ má jasno.
Celou olympiádu se Novák necítí úplně stoprocentně zdravý, má problémy se stravou a 50kilometrová trať by ho mohla dorazit úplně. Místo toho tak zvažuje odpočinek a návrat do Světového poháru, kde mu aktuálně patří 22. příčka.
Sám nikdy takhle vysoko nebyl, nikdy se nevešel ani mezi nejlepší třicítku a letos má šanci zabojovat i o nejlepší dvacítku.
„Rád bych ještě ve Světovém poháru udělal nějaký pěkný výsledek,“ tvrdí.