Dvě kola ve vašem podání, ale každé úplně jiné, i takový byl olympijský slalom. Souhlasíte?
Ano. To první (16. místo) jsem jela hrozně, z toho jsem byla zklamaná. Vůbec jsem v něm nebyla tak aktivní, jak jsme se s trenérem dohodli, a už v půlce kopce jsem vytuhla. Druhé kolo se mi jelo stokrát líp, v něm byla má aktivita konečně vidět.
Čím si horší nastavení v úvodním kole vysvětlujete? Nervozitou?
Kdepak, já vůbec nebyla nervózní jen proto, že jsme na olympiádě. Trochu nervů jsem pocítila jen zhruba 10 minut před startem, ale tak to má být. Přesto mi potom na trati ztvrdly nohy.
Co jste před druhým kolem změnila?
Řekla jsem si: Přece vydržíš jet naplno 50 sekund. Snažila jsem se být aktivnější a šla jsem do toho.
Pak jste projela cílem a zjistila, že na světelné tabuli svítí u vašeho jména zelený údaj znamenající, že průběžně vedete. Takový pocit si závodník vždy užívá, že?
Jo, konečně tam zase jednou to zelené číslo bylo! Nejdřív jsem ho sice nemohla na té tabuli najít, ale tušila jsem, že se mi povedla dobrá jízda, až na jednu chybku v závěru. Když jedu dobře, cítím to. Naposledy jsem se mohla ze zeleného čísla po dojetí slalomu takhle radovat v Levi 2019, když jsem skončila devátá s číslem 56.
Nakonec z toho bylo 13. místo. Lednový výsledkový pokles jste zastavila a už zase pořadím slalomářek stoupáte.
A doufám, že závěr sezony ještě trochu zlepším a ve dvou zbývajících závodech znovu padne Top 10. Musím zapracovat na tom, abych nedělala chyby a jezdila trochu víc na risk, protože ty holky v popředí závodí neskutečně. Abych s nimi mohla bojovat, mám co dělat.
V trénincích jste se trápila se zdejším odlišným sněhem. Už jste se s ním víc skamarádila?
Věděla jsem, že závod bude zase trochu jiný než trénink. Kouč je zároveň můj servisák a já mu stoprocentně věřím, že mi lyže na závod připravil perfektně. Ovšem předtím rozhodně nebylo příjemné, když mi to tu na trénincích moc nešlo. Také proto musím být ráda za své dnešní 13. místo a návrat do první patnáctky.
Vlhová senzačně získala zlato po kolapsu v prvním kole. Dubovská je třináctá |
Po dojezdu jste dlouho postávala v cíli. Chtěla jste si vychutnat zbytek závodu?
Ano. A jsem velmi šťastná za Petru (Vlhovou), že se jí podařilo vyhrát. Je to úžasné.
Věřila byste tomu po 1. kole?
Z 8. místa? Pane jo, každý věděl, že to bude mít neskutečně těžké. Ale Petra je šampionka a dokázala, že je nejlepší.
Kde podle vás závod vyhrála? Ve spodní části svahu?
Má neskutečné závěry. A její trenér Pini, který byl pověřen stavbou druhého kola, určitě věděl, jak ho má ideálně postavit. Petra pak do něj dala všechno a je z toho zlatá medaile.
Naopak Mikaela Shiffrinová už podruhé za sebou vypadla hned zkraje prvního kola.
Což pro ni musí být hodně těžké takhle skončit v obřáku i slalomu. Ale každý s něčím bojujeme a nikdy nic není stoprocentní. Někdo má dobrý den, někdo zlý.
5. DEN ZOH: Hokejisté na úvod prohráli s Dánskem, Dubovská je 13. ve slalomu |
Jak vy budete celkově vzpomínat na tyto hry?
Je to tu fajn. Číňani jsou strašně milí. A co všechno tady vybudovali, to je wow! Jen musíme nosit ty roušky…
Otázkou je, kdo teď bude na sjezdovkách v Jen-čchingu lyžovat. Zatím u nich není ani zázemí hotelů.
Ale Číňanů je dost, někdo sem snad dorazí.
Scenérie je zde zvláštní tím, že kromě nastříkaného umělého sněhu na stuhách sjezdovek ho tu nikde jinde nenajdete, všude kolem jsou holé skály a kopce. Jak se vám takové prostředí zamlouvá?
Pro mě je úplně ideální: sníh jen na sjezdovce, krásné počasí a když se po těch pořádně mrazivých dnech oteplilo, můžete tu přes den chodit v teniskách. A tratě mají perfektní!
Vyfotila jste se ve vesnici i s posádkou jamajského bobu.
Náhodou jsem je potkala. A Kokosy na sněhu patří mezi mé nejoblíbenější filmy. Ale to jsem jim neřekla.
Teď se olympiádu chystáte rychle opustit.
Dnes v šest večer odjíždíme z vesnice, mám co dělat, abych to stihla.
Nejúspěšnější a nejoblíbenější, oslavují na Slovensku zlatou lyžařku Vlhovou |
Nelitujete, že odlétáte tak brzy a neužijete si jako divák atmosféru dalších soutěží?
Měli jsme dohodu, že když budu do tří, tak zůstáváme. Nebyla jsem, musím tedy domů. (směje se). Ale především se chci dobře připravit na poslední slalomy svěťáku v Evropě, aby se mi povedly stejně jako loni (dvakrát v desítce), nebo ještě líp. Mám co na práci.
Když jsme spolu v prosinci hovořili, nebyla jste si jista, zda budete chtít natáhnout kariéru až do dalších her v Miláně a Cortině. Momentálně vás to láká?
Jo, ta chuť tam je. Po tolika letech práce, kdy se mi i nedařilo, jsem tu mohla startovat na olympiádě z první skupiny a se startovním číslem jedenáct. Bylo to takové: Wow, já se mezi ně dostala. Z toho mám velikou radost.
