BRANKÁŘI
Šimon Hrubec, Omsk (KHL)
V červenci oslavil šampion extraligy s Třincem i KHL s Omskem 30. narozeniny. Chtěl jet v jakékoliv roli. Teď vše nasvědčuje tomu, že mrštný gólman se skvělými reflexy dostane na své první olympiádě pozici brankářské jedničky, která mu patřila i na mistrovství světa. Rodák z Vimperka je zvyklý na vysokou zátěž a v Rusku si udržuje úspěšnost zákroků nad 92 %.
Roman Will, Čeljabinsk (KHL)
O rok mladší Hrubcův kolega chytá v Rusku také velmi stabilně. Vzhledem k výkonům během Euro Hockey Tour asi bude plnit roli dvojky, stejně jako v Rize, kde debutoval na velké reprezentační akci. Národní tým v něm má až neskutečně vyrovnaného parťáka k Hrubcovi. Disponuje podobnými fyzickými předpoklady a v rozjeté sezoně drží ještě o trochu lepší statistiky než jeho přímý konkurent. Prošel si i štacemi v zámoří a ve Švédsku.
Patrik Bartošák, Chabarovsk (KHL)
Jako jediný z tria brankářů má 28letý Bartošák olympijskou zkušenost. V Pchjongčchangu ale do hry z pozice trojky nezasáhl. Dá se předpokládat, že letos na tom bude stejně, ačkoli trenéři avizují, že všichni gólmani v přípravě na hry startují od nuly. Bartošák překonal těžké životní etapy a v Rusku se dostal do formy. Před třemi lety byl rodák z Kopřivnice jedničkou na mistrovství světa. Zachytal si ve Finsku, Švédsku a v AHL, kde získal Calder Cup.
OBRÁNCI
David Sklenička, Jokerit (KHL)
Plzeňský odchovanec už v 25 letech patří mezi zkušenější články Pešánova výběru, však se také účastnil tří mistrovství světa. Více než rok se zkoušel z farmy v AHL prosadit do Montrealu, ale neuspěl. Nakonec se zabydlel v helsinském Jokeritu. Platí za spolehlivého bruslivého obránce s dobrou rozehrávkou, který se nebojí často padnout do střely.
Lukáš Klok, Nižněkamsk (KHL)
Produktivní obránce vychovaný Vítkovicemi se před sezonou stěhoval z finské Lukko Raumy, kde slavil i titul, do Nižněkamsku. V KHL zažívá nejproduktivnější období své kariéry, bodově je pátým nejlepším bekem soutěže. Při účasti na ledě se však pohybuje v minusových číslech. Vyžívá se ve tvrdé hře a rozumí si s pukem. Minulý rok si těsně před 26. narozeninami poprvé osahal atmosféru světového šampionátu.
Ronald Knot, Nižněkamsk (KHL)
Parťák Lukáše Kloka z Nižněkamsku si vyzkouší atmosféru velkého turnaje poprvé po osmi letech, kdy se v roce 2014 představil na mistrovství světa juniorů. Povedená štace v Liberci mu vynesla atraktivní angažmá v KHL, kde se rychle adaptoval. Tvrdá hra 27letému bekovi nedělá žádný problém, hned po Klokovi je druhým nejvytěžovanějším obráncem týmu, je také střelecky aktivní. Trenér Pešán má v Knotovi zkrátka komplexního obránce, který přijme jakoukoliv úlohu.
Jakub Jeřábek, Spartak Moskva (KHL)
Trenér Pešán s ním počítá do role jednoho z lídrů národního týmu. Spolehlivý obránce, který přinese klid v rozehrávce a zkušenosti. Má za sebou devětatřicet utkání v NHL, zahrál si na dvou světových šampionátech. Získal také extraligový titul s Plzní, patří k reprezentačním stálicím. Momentálně už třetím rokem působí v KHL, z Podolsku se přesunul do moskevského Spartaku.
Vojtěch Mozík, Vladivostok (KHL)
Obránce s dělovou ranou je v devětadvaceti v nejlepším hokejovém věku. V KHL už působí ve třetím týmu. Po Podolsku a čínském Kunlunu se před aktuální sezonou přesunul do Vladivostoku. Zahrál si ve Švédsku, vyzkoušel si NHL v dresu New Jersey. Do tuzemské extraligy vstoupil za Mladou Boleslav, prorazil ale až později v Plzni. Dá se předpokládat, že při nedostatku dobrých střelců mezi zadáky by měl být jedním z těch, kteří dostanou prostor při početních výhodách. Reprezentoval na olympiádě v Pchjongčchangu.
Libor Šulák, Vladivostok (KHL)
Poslední roky pendluje mezi soutěžemi. Od roku 2017 prošel 27letý bek, prototyp mobilního obránce, třemi týmy ve Finsku, zahrál si AHL i NHL. V KHL patří do elitní desítky obránců v bodování. Pokud by jej trenér Filip Pešán zařadil do defenzivní dvojice k Vojtěchu Mozíkovi, měl by adaptaci jednodušší, vedle sebe totiž hrají i na klubové úrovni. Třikrát se představil na mistrovství světa, v roce 2018 mu olympiáda však unikla.
Tomáš Kundrátek, Třinec (ELH)
Jediný zástupce českého mistra v nominaci. Kundrátkovy vyhlídky dlouho nebyly růžové, nedostal totiž pozvánku na prosincový Channel One Cup, což rozproudilo řadu spekulací. Přerovský rodák má zkušeností na rozdávání. Ve třiceti zápasech okusil v dresu Washingtonu slavnou NHL, vyzkoušel si AHL i kanadskou juniorku. V Evropě hrával v Rize, Bratislavě, Nižném Novgorodu, Kunlunu či Davosu. V Třinci působí čtvrtou sezonu, s klubem slavil dva tituly. Mohl by patřit mezi klíčové články české defenzivy.
David Musil, Třinec (ELH)
Jeden z nejlepších defenzivních obránců v extralize. Velice důrazný hokejista, který umí soupeřům pobyt na ledě pořádně znepříjemnit. Účastí na olympijských hrách naváže osmadvacetiletý Musil na svého dědečka Jaroslava Holíka. Dres národního týmu oblékal na posledních dvou světových šampionátech. Po návratu ze zámoří si vybudoval neotřesitelnou pozici v sestavě Třince, s nímž oslavil dva mistrovské tituly.
Jan Ščotka, Jyväskylä (Liiga/Fin., náhradník)
Jeden ze tří náhradníků pro olympijský turnaj. Všestranný bek, jemuž není cizí defenzivní obětavost ani podpora útoku. V Pardubicích se neprosadil, pozornost reprezentace si vysloužil až v Litvínově. Za národní tým naskočil do dvanácti zápasů, stabilními výkony si řekl také o první zahraniční angažmá. Důvěru trenérů ve finském Jyväskylä si získal rychle, krátce po svém příchodu dostal pětadvacetiletý obránce na dres kapitánské „céčko“.
ÚTOČNÍCI
Lukáš Sedlák, Čeljabinsk (KHL)
Strávil tři sezony v NHL, ale nedokázal se vymanit ze škatulky defenzivního specialisty. Pohyboval se na hraně sestavy Columbusu, nedostal výraznější příležitost. Hokejové štěstí našel až v Čeljabinsku, kde vytvořil údernou dvojici s Tomášem Hykou. Momentálně je osmadvacetiletý útočník nejvíce bodujícím Čechem, sedmým nejproduktivnějším a nejčastěji hitujícím hráčem KHL. S Čeljabinskem se drží na čele tabulky celé soutěže.
Tomáš Hyka, Čeljabinsk (KHL)
I letos patří mezi nejproduktivnější hráče v KHL a spolupráce s Lukášem Sedlákem mu jednoduše svědčí. Je hvězdou klubu, samotný Jevgenij Kuzněcov mu loni přes video gratuloval k překonání jeho rekordu v počtu bodů v jedné sezoně. Daří se mu i letos, je druhý ve statistice plus/minus v lize. Kromě jistoty, zodpovědného výkonu a elitní souhry se Sedlákem bude chtít také co nejvíce znepříjemňovat hru největším hvězdám soupeřů.
Radan Lenc, Chabarovsk (KHL)
Často přehlížený pracant a poctivec. Za nadstandardní výkony v Liberci, odkud se zná s koučem Pešánem, byl až krátce před třicátými narozeninami odměněn pozvánkou na mistrovství světa v Rize a nabídkou premiérového angažmá v zahraničí. Plácl si s ruským Chabarovskem, kde mají české hráče ve velké oblibě. Nezačal ideálně, bojoval s náročným cestováním, ale na přelomu roku herně i bodově pookřál.
Roman Červenka, Rapperswil-Jona (NLA/Švýc.)
V šestatřiceti letech nejzkušenější hráč týmu, který má před sebou už čtvrtou účast na olympijských hrách. Do národního týmu se vrací poprvé od světového šampionátu v roce 2018, trenér Filip Pešán jej označil za pravou ruku trenérů. Od Červenky se budou očekávat především body, měl by dostat příležitost v první přesilovkové formaci. V Rapperswilu stále září a se třiačtyřiceti body je druhým nejproduktivnějším hráčem švýcarské ligy.
Jan Kovář, Zug (NLA/Švýc.)
Možná největší reprezentační stálice posledních let. Jednatřicetiletý centr se představil už na sedmi světových šampionátech, nyní jej čeká druhá olympiáda v kariéře. Hry v Pchjongčchangu před čtyřmi lety zvládl, s pěti body byl společně s Michalem Řepíkem nejproduktivnějším Čechem. Měl by být hlavním mozkem během početních výhod. Ve švýcarském Zugu nosí od začátku sezony kapitánské céčko, drží si průměr téměř bodu na utkání.
Michael Frolík, Lausanne (NLA/Švýc.)
V minulé sezoně odehrál osm zápasů za Montreal, ale dalšího angažmá v NHL už se nedočkal. Nové angažmá našel ve švýcarském Lausanne. Na Channel One Cupu herně nepřesvědčil, v jeho prospěch zřejmě rozhodla schopnost zastat jakoukoliv roli. Frolík dokáže i ve 33 letech ubránit největší hvězdy soupeře, cizí mu není ani ofenzivní produkce. Světový šampionát v roce 2019 strávil v elitní formaci, za deset zápasů stihl posbírat čtrnáct bodů.
Matěj Stránský, Davos (NLA/Švýc.)
Čtyři roky se Stránský pokoušel probojovat do prvního týmu Dallasu, než se vrátil zpět do Evropy. Zahrál si v KHL, ve Švédsku, v Třinci a nyní působí ve švýcarském Davosu, kde je nejlepším střelcem týmu. A právě branky si od osmadvacetiletého snajpra bude slibovat i trenér Pešán. Dá se předpokládat, že trenéři vsadí na jeho souhru s Michaelem Špačkem, kterou dokazovali v posledních zápasech za národní tým.
Michael Špaček, Frölunda (SHL/Švéd.)
Ve čtyřiadvaceti je nejmladším členem hokejového olympijského výběru. Na klubové úrovni válí za jeden z nejlepších celků v Evropě, ve Frölundě má průměrně téměř bod na zápas. Rodák z Mariánských Lázní je především skvělým tvůrcem hry, střílení gólů je pro něj až druhořadé. Měl by být jedním z klíčových mozků při přesilových hrách. Na jaře si premiérově vyzkoušel mistrovství světa, nyní ho čeká olympijský debut. A hned v důležité roli.
Tomáš Zohorna, Oskarshamn (SHL/Švéd.)
V původních plánech reprezentačního vedení nefiguroval, manažer národního týmu Petr Nedvěd dokonce jeho účast před časem vyloučil. V nominaci pro Peking se ale nejstarší z bratrů Zohornových i ve čtyřiatřiceti letech objevuje. Od nové sezony působí ve Švédsku, předtím hrával pět let za Chabarovsk. Pardubický odchovanec je především bojovník, jakási vděčná záplata, která spolehlivě zacelí libovolnou skulinu v útočných řadách. Představil se i na minulé olympiádě, jenže za šest zápasů ani jednou nebodoval.
Hynek Zohorna, Oskarshamn (SHL/Švéd.)
Podobný případ jako jeho o tři roky starší bratr Tomáš. I mladší Zohorna byl původně mimo širší seznam Petra Nedvěda a spol., nicméně bez možnosti nominovat hráče z NHL začal být pro reprezentaci opět zajímavým. Dvě sezony strávil v Chabarovsku, vyzkoušel si i finskou ligu. V Česku hrával nejvyšší soutěž v dresu Komety. V roce 2019 se představil na světovém šampionátu, olympijské hry jej čekají poprvé.
Jiří Smejkal, Lahti (Liiga/Fin.)
Urostlý 25letý forvard si udělal pořádné jméno až po odchodu ze Sparty do zahraničí. Ve Finsku přesvědčil, v dresu Lahti je s patnácti góly průběžně nejlepším střelcem tamní nejvyšší soutěže. Do nominace se dostal na rozdíl od svého parťáka z lajny Lukáše Jaška, který je ještě produktivnější. Možná už se trochu zapomnělo, že Smejkal si před lety zahrál i KHL. Jako mladík působil už ve dvaceti v chorvatském Medveščaku Záhřeb.
Michal Řepík, Sparta (ELH)
Stejně jako Kovář se ukázal už i na předchozích olympijských hrách v Jižní Koreji. Dá se předpokládat, že i v Kristových letech by měl zaujmout roli v jednom ze dvojice elitních útoků. V extralize patří v dresu Sparty mezi nejkvalitnější všestranné útočníky, třetí sezonu po sobě směřuje k překonání dvacetigólové mety v základní části. Akce národního týmu objíždí v posledních letech poměrně pravidelně včetně turnajů Euro Hockey Tour.
Vladimír Sobotka, Sparta (ELH)
Pokud byste měli tipovat, který další sparťan se kromě Řepíka dostane do olympijské nominace, 34letý Sobotka by zřejmě nebyl první volbou. Filip Chlapík však pozvánku neobdržel, zato drobný centr se zkušenostmi z NHL ano. Za mořem odkroutil s přestávkou deset sezon, vyzkoušel si angažmá v ruském Omsku, čtyři zápasy odehrál v minulé sezoně ve Švýcarsku za Rapperswil. Klíčovým mužem by měl být díky svým defenzivním dovednostem zejména při hře v oslabení.
David Krejčí, Olomouc (ELH)
Jediné jméno, které mělo nominaci prakticky jistou už dlouho dopředu. Pětatřicetiletý Krejčí se před sezonou vrátil do extraligy, kterou však svou kvalitou nadále převyšuje a patří mezi nejlepší centry působící v Evropě. Vzhledem k opakovaným tažením Bostonu vyřazovacími boji během kariéry příležitost reprezentovat tolikrát nedostal, na kontě má tři účasti na světových šampionátech (2008, 2012 a 2018) a dvakrát zápolil pod olympijskými kruhy (2010 a 2014). Na předvánočním Channel One Cupu odehrál jedno utkání, do Ruska už s týmem neodletěl.
David Tomášek, Chabarovsk (KHL, náhradník)
Skvělou loňskou sezonou ve Spartě si 25letý pražský rodák řekl o angažmá v Rusku. A jelikož se tamní soutěž přerušila, neváhal a hned za týmem přiletěl, přestože si možná nezahraje. S národním týmem absolvoval už několik akcí, nastoupil do čtyřiatřiceti duelů a jen kousek mu chyběl k tomu, aby si před třemi roky zahrál i na povedeném mistrovství světa v Bratislavě. Působil ve Finsku a pět let se jako teenager učil v zámoří. Mezi jeho přednosti patří skvělé bruslení, kontrola kotouče i přesná střelba.
Matěj Blümel, Pardubice (ELH, náhradník)
Měl by být jedním z budoucích reprezentačních lídrů. Během sezony se už na zpackané Karjale předvedl v dobrém světle. Šikovný technický útočník má v 21 letech zkušenosti z americké USHL či z loňského mistrovství. V Pardubicích už opět přesáhl dvacetibodovou hranici a v „tabulce pravdy“ patří k nejlepším hráčům extraligy. Odchovanec Dynama je velmi bruslivým hráčem a i jeho absence v základním výběru vzbudila ohlas. Z pozice náhradníka musí v Pekingu na svou šanci čekat, přesto chtěl jednoznačně jet.
