Jágr slaví, hokejisté v Pekingu dumají: Co my budeme dělat v padesáti?

Peking (Od našeho zpravodaje) - Zatímco hokejoví reprezentanti válčí v Pekingu, nejslavnější český hráč všech dob slaví v úterý ve vlasti významné jubileum. Co budou současní olympionici dělat v padesáti? Jejich plány jen podtrhují výjimečnost Jaromíra Jágra, který se stále řadí mezi aktivní hráče.

David Krejčí (35 let): „Chci si užívat život, což pro mě znamená věnovat se dětem. Chci být s nimi co nejdéle a chci být výraznou součástí jejich životů. Nemám teď moc času, abych viděl, jak začínají chodit do různých kroužků. V padesáti to bude jiné, děti už budou starší. Těším se na to!“

Lukáš Sedlák (28): „Sám nevím. Hrát hokej už ale nejspíš nebudu. Celé tělo mě bolí teď, a to mi je osmadvacet! Snad si už budu jen užívat život a bavit se s rodinou.“

Michael Frolík (33): „Doufám, že budu ještě zdravý. Snad v padesáti budu někde na golfovém hřišti. Je to moje druhá sportovní vášeň. Až skončím s hokejem, bude to další výzva, abych se v něm zlepšil.“

Skončí „Baby Jagr“ dřív než originál? Snad ne, mám smlouvu, říká Frolík

Tomáš Hyka (28): „Těžká otázka. Doufám, že budu ve stejné formě jako teď! Uvidíme, jak mi bude sloužit zdraví, ale už teď je mi jasné, že Jarda je jenom jeden.“

Michal Řepík (33): „Kdo ví, určitě ale už nebudu hrát. Budu si užívat života a taky pracovat. Rád bych se věnoval tomu, čemu budu rozumět, což znamená hokej. I když se to nezdá, kromě zápasů víc času sebere cestování a trénink. Rodina si zaslouží, abych se jí víc věnoval.“

Jágr napodobuje Havla, má svou bankovku. Obrovská čest, říká legendární hokejista

Lukáš Klok (26): „Přemýšlím o tom. Doufám, že budu bydlet v Šilheřovicích, budu mít šťastnou a spokojenou rodinu a nebudu tolik cestovat. Na led budu jezdit do Bohumína, kde se sklouznu s kamarády. Věřím, že poskládáme tým, jak to tam funguje dnes. Je tam super parta, jednou týdně si zahrají a pak si dají pivo.“

Jan Kovář (31): „Mám jasnou představu, že nebudu hrát hokej. Jinak nevím, je to daleko. Myslím si, že kdybyste se ve třiceti zeptali Jardy, jestli bude hrát v padesáti, taky řekne, že určitě ne. Ale takhle se to vyvinulo. Člověk nikdy neví, co ho čeká.“