Chelios mladší na olympiádě. V čínském dresu. S holí to umí, s hůlkami ne

Peking (Od našeho zpravodaje) - Prásk! Hned zkraje utkání napodobil Jake Chelios svého slovutného otce Chrise a předvedl, že ani on si hokej rozhodně neplete s tanečními. Srazil Seana Farrella, útočníka v uniformě USA, své rodné země, za kterou ale Chelios na olympiádě nehraje. Ve čtvrtek na Národním stadionu nastoupil proti ní. Za Čínu. Pod jménem Jieke Kailiaosi.

Ne, nejde o chybu nebo nějaký podfuk. Úvod textu může působit lehce zmateně, nicméně fakticky sedí. Zatímco zatraceně řízný bek Chris Chelios před dvaceti lety na hrách v Salt Lake City pomohl výběru Spojených států amerických k zisku stříbrných medailí, jeho potomek Jake kývl na nabídku reprezentovat Čínu.

„Když jsem loni v létě dostal šanci zúčastnit se olympiády, tátovi jsem volal jako prvnímu,“ líčí osmadvacetiletý obránce. „Asi nemohl být víc nadšený. Ví, že taková příležitost se objeví třeba jenom jednou v životě.“

Snad každý hokejový příznivec i odborník by k příjmení Chelios okamžitě přiřadil vlajku s hvězdami a pruhy. Sám junior si zprvu připadal zvláštně, když před utkáním viděl americké dresy na opačné straně kluziště.

„Nejdřív přibližně půlka rodiny úplně nechápala, oč jde, ale časem zjistili, jak výjimečná situace nastala. Teď už mi ji všichni přejí.“

A tak mnozí Cheliosovi příbuzní navzdory brutálnímu časovému posunu ve čtvrtek ráno v USA fandili proti USA. Drželi pěsti Číně.

Zámořská dominance. Američané nasázeli Číně osm gólů, Kanada přejela Němce

Marně. Třebaže se jejich Jake se svými parťáky snažil, porážku 0:8 neodvrátil.

„Samozřejmě nejsem Číňan, ale už tři roky hraju za čínský klub. Strávil jsem tu dost času, líbí se mi tady. Je velká pocta, že mě zdejší lidé nechají reprezentovat jejich vlast.“

Na čínské soupisce je 15 borců narozených v zahraničí a sedm Američanů, kteří vesměs působili v Kunlun Red Star, týmu KHL. Podle pravidel IIHF je Čína směla „adoptovat“, aby na domácím turnaji mohla postavit konkurenceschopnou skvadru.

„Časem jsem začal cítit určité pouto. Jedli jsme čínské jídlo a žili v místní kultuře. Postupně v nás sílil dojem, že chceme za Čínu bojovat a vyhrát.“

S vítězstvími to bude těžké. Po odřeknutí účasti frajerů z NHL sice titěrné čínské naděje trochu nakynuly a první třetina střetnutí s Američany ještě vypadala vcelku nadějně (0:1).

Jenže pak skóre narůstalo až na konečných 0:8. Chelios, který v minulosti zvládl pět partií v NHL za Detroit, byl druhým nejvíce vytěžovaným mužem čínské sestavy s 21 minutami a 17 vteřinami na ledě.

Krycí jména po čínsku? Domácí hokejové výběry matou novými identitami

Angažmá u čínského nároďáku každopádně zjevně nebere jako nějakou legrácku. Opakovaně hovoří o vděčnosti, líbí se mu čínská verze jeho jména Jieke Kailiaosi, ačkoliv ze zdejší řečí pochytil jen pár slovíček. Na studium jazyků patrně nebude úplně nadaný.

„Ne, nemluvím čínsky. Na střední jsem měl šest let španělštinu a nenaučil jsem se ji. Tak jsem čínštinu ani nezkoušel.“

Vtipný chlapík se přiznává ještě k jedné slabině. Zatímco přinejmenším obstojně ovládá práci s holí, s hůlkami je při stravování totální dřevák.

„Nejde mi to ani po třech letech, no. Teď už si vždycky rovnou říkám o vidličku.“