Češi vedli, k čemuž zásadně přispěl výtečnou clonou před švýcarským gólmanem právě Kovář. Dali vytoužený první gól, který ovlivňuje průběh mnoha bitev o přežití. Mohli se uklidnit a nechat Švýcary, ať se snaží.
Česko - Švýcarsko 2:4Utkání jsme sledovali podrobně |
Jenže po třinácti minutách zkušený Kovář v rohu narazil na mantinel zadáka Yannicka Webera.
„Dohrál jsem ho. On si počkal a spadl,“ pravil sklesle.
Jako by tím Švýcary nastartoval. Využili přesilovku a po 13 vteřinách se utrhli na 1:2. Soky poslali z idyly do pekla - rychle a snadno.
„Tohle námi po dobrém vstupu zatřáslo,“ uznal kouč Filip Pešán.
Další klíčová chvíle? Smejkalova zahozená příležitost následující po neproměněné početní výhodě. Forhendem zblízka nepřehodil Genoniho beton. Chyba.
„Šance jsme si vytvořili, ale chyběla nám lehkost,“ řekl kapitán Roman Červenka.
Mizérii umocnila dvě podražení, jimiž se ve druhé třetině provinil bek Jakub Jeřábek. Nebyly to nějaké záchranářské zákroky. Naopak.
První Švýcaři potrestali trefou na 1:3. Druhý bolestně přerušil nadějnou pasáž, v níž si Češi vypracovali asi čtyři nebezpečné pozice za sebou.
Není divu, že Jeřábek poté nějakou dobu zůstal sedět na střídačce. Reprezentace se ocitla v hluboké jámě, z níž se mohla vyhrabat už jen těžko.
„Dostali jsme dva góly v oslabení, to je naše dlouhodobá bolest,“ řekl Kovář.
Hokejisté se rozjeli. Ale cesta k medaili je krušná. Už není čas na chyby |
Švýcaři, kteří předtím v Pekingu třikrát prohráli, dokonale ožili.
Češi postrádali dravost, aby se dostávali k brankovišti. A taky zručnost v zakončení. Smejkal opět poslal kotouč jen do Genoniho betonu - tentokrát bekhendem.
Pešánovi muži potřebovali po druhé přestávce co nejdřív snížit - i kvůli horšící se kvalitě ledu. Bohužel, se skóre nepohnuli. „Chyběl nám nějaký šťastný odraz, abychom se dostali do šance,“ lamentoval Kovář.
Další přelomový moment, který by vývoj otočil v jejich prospěch, už nepřišel. Závěrečné dvě úpravy skóre vlastně nic neřešily.
