Seznamte se, prosím: Francesca Lollobrigidaová. Praneteř slavné herečky, která má nyní vlastní, úplně jinou slávu, tu olympijskou, stříbrnou a hmatatelnou.
Je druhou ženou ze závodu na 3000 metrů rychlobruslařek.
Aniž bychom se chtěli zaplétat do nuancí pravidel českého pravopisu, tak ano, tato Francesca Lollobrigidaová (jak se jedině správně může v češtině s koncovkou -ová psát) je přes dědečka z otcovy strany skutečně příbuznou Giny Lollobrigidy (jak je herečka známa po celém světě, včetně Česka).
Francesca Lollobrigida, atleta italiana, patinando numa prova das olimpíadas de inverno na China.
Eu lembrei da Gina Lollobrigida. https://t.co/InddzJLYt7
„Ale nikdy jsem se s Ginou nesetkala, protože, upřímně řečeno, nemám čas ani na své nejbližší příbuzné. Jen poslouchám, co o ní ostatní říkají a píší,“ informuje italská rychlobruslařka.
A co říkají? Prosím, zde je stručná exkurze do života pratety.
Sexsymbol 50.a 60. let
Gina (celým jménem Luigina) Lollobrigida se narodila roku 1927 v městečku Subiaco rodičům, kteří vlastnili malou nábytkářskou fabriku. Za války se přestěhovali do Říma, kde ji v roce 1945 ověnčili titulem Miss Řím. Z modelky se stala herečkou a od chvíle, kdy poodhalila ňadra ve filmu Fanfán Tulipán, také sexsymbolem 50. a 60. let.
Následovaly další kasovní trháky, díky nimž byla záhy nejlépe placenou evropskou herečkou, ať už šlo o Krásky noci s Gerardem Philipem, Zvoník od Matky boží s Anthony Quinnem, nebo film Chléb, láska a fantazie.
Gina Lollobrigida ve filmu Poraž ďábla (1953)
Když ji od 70. let režiséři začali obsazovat do rolí mnohem sporadičtěji, vrhla se na fotožurnalistiku. Natočila i dokument o Fidelu Castrovi, který jí poskytl exkluzivní rozhovor, a vydala tři knihy, jež se staly bestsellery.
Z osmiletého manželství se slovinským lékařem a zároveň jejím manažerem Milkem Skofičem vzešel syn Milko, jenž se předloni v obavách o dědictví pokusil svoji matku (neúspěšně) zbavit svéprávnosti.
„Musí mít opatrovníka,“ hřímal.
„Hlavu mám v pořádku,“ odpovídala ona rezolutně.
Co se týče vztahu k mužům, tvrdila: „Byla jsem jednou vdaná a pak už jsem radši zůstala sama. Najít mužského je lehké, ale bývá těžké se ho zbavit.“ Podruhé ohlásila svatbu v roce 2007, jenže z domnělého španělského magnáta se vyklubal sňatkový podvodník. A nyní si její syn pro změnu stěžuje, že hereččin majetek rozšustrovává její o šedesát let mladší přítel (oficiálně asistent) Andrea Piazzola.
Gina Lollobrigida a její asistent Andrea Piazzolla (Řím 20. ledna 2019)
I v 94 letech se Gina Lollobrigida snaží být aktivní, ať už coby ambasadorka OSN a UNESCO, ale též na poli módy, kosmetiky a charity. Pět milionů dolarů z dražby svých šperků věnovala na výzkum kmenových buněk. „Nemyslet na krásu, milovat život a mít stálé zájmy,“ takové bylo a je její životní krédo.
Francesca a její lásky: manžel, jídlo, kočky
Ani praneteř Francesca si na nedostatek zájmů rozhodně nestěžuje. V mládí vyzkoušela závodně mnoho sportů, včetně tenisu a plavání, věnovala se tanci, nic jí však nedokázalo poskytnout takové vzrušení jako brusle a rychlost.
Zpočátku řádila na těch kolečkových a sbírala medaile coby inline bruslařka. Pak si přibrala do portfolia rychlobruslení, aby se mohla stát olympioničkou.
Ve volných chvílích se zabývá studiem správné výživy, které se snaží skloubit s gastronomickými zážitky. „Když dvakrát až třikrát denně tvrdě trénuji, potřebuji i chvíle, při nichž nacházím uvolnění a uspokojení - a ty mi dopřává dobré jídlo a jeho prezentace na talíři,“ vysvětluje.
Uspokojení nachází samozřejmě také u manžela. Vdávala se loni v létě a teď ujišťuje: „Kdybych věděla, že na mě svatba bude mít tak moc pozitivní vliv, vdala bych se dřív. Můj Matteo mi vnesl do života klid.“
Manžel Matteo Angeletti, jinak též návrhář elektrických a fotovoltaických systémů, se momentálně z lásky k ní zabývá studiem motoriky, aby Francesce pomohl s ideálním porcováním přípravy. Navrch trénuje inline bruslaře a fotbalový tým doma v Ladispoli.
„A stará se o naše kočky. Máme jich pět. Já totiž zbožňuju kočky,“ směje se Lollobrigidaová.
Maminka jí mnohokrát kladla na srdce: „Sport se svými pravidly a filozofií je pro tebe školou života.“ Sport je také o překonávání překážek. Pozdě léčená mononukleóza v roce 2008 kariéru Lollobrigidaové málem ukončila.
Ale nevzdala se.
Já se radši odhlásím. Jak se Sáblíková probouzela a kouč řval: Jedeš na první flek |
Z Říma podnikala zas a znovu nekonečné cesty po dálnici do Baselgy di Piné, rychlobruslařský areál u Trenta se stal jejím druhým domovem. Později se stále častěji vydávala za ledem i zkušenostmi do Nizozemska. A loni se dohodla na spolupráci s Martinou Sáblíkovou.
„Strávily jsme spolu spoustu času. Lollo je skvělá holka,“ ujistila česká šampionka. Příprava s Italy byla i pro Sáblíkovou novou formou motivace. „Měnit po mnoha letech něco zaběhnutého je sice nezvyk, ale já za to byla strašně moc vděčná.“
Naložte na mě víc stresu, ať se přestanu bát
Na olympiádu se Lollobrigidaová probojovala poprvé do Soči 2014, kde obsadila 23. místo na 3000 metrů. V Pchjongčchangu 2018 ve svých třech disciplínách skončila sedmá, desátá a třináctá.
Téhož roku získala svůj první velký titul: stala se mistryní Evropy v závodě s hromadným startem.
Úsměvy čtvrté Sáblíkové: Sama sobě jsem dokázala, že to pořád ještě jde |
„Oproti hrám v Koreji jsme se poučili a změnili trénink,“ hlásila letos. „Dala jsem sbohem inlinům, které mě zbytečně rozptylovaly, a všechny síly vrhla na led.“ Koneckonců na inlinech už byla patnáctkrát mistryní světa, na nich se už výš posouvat snad ani nemůže.
„Také jsem se v rámci přípravy na letošní olympiádu snažila častěji vyhledávat tlak, abych se ho přestala bát,“ prozradila.
Výsledky se dostavily. A jaké! Ve Světovém poháru jedno vítězství (na 3000 m v Calgary, pravda, při absenci famózní Schoutenové) a tři další pódiová umístění, navíc na mistrovství Evropy dva bronzy.
„Rostla jsem závod od závodu,“ líčila.
V pondělí oslaví v Pekingu 31. narozeniny. „Doufám, že si pořídím nějaký pěkný dárek,“ vyhlásila před sobotním olympijským závodem na 3000 metrů.
Stalo se. Dokonce i „neporazitelnou“ Irene Schoutenovou svým počátečním tempem poněkud vystrašila.
A za cílem, s jistotou druhé příčky, se celá rozzářila: „Tohle stříbro je pro mě jako zlato.“
