Na zimní olympijské hry do Pekingu navzdory náhlé diagnóze poletí. Konkrétní cíle si ale za těchto okolností nedává.
V polovině ledna ve Svatém Mořici byla Fernstädtová hodně unavená, tělo jí neposlouchalo a zhubla za týden tři kila. „Když jsme si analyzovali různé tréninkové ukazatele, tak bylo vidět částečné zhoršení. Proto jsme se rozhodli, že půjdu pro jistotu na krev, abychom případně mohli upravit další trénink před olympiádou. Rozbor krve ukázal, že mám cukrovku. Nebudu lhát, tohle jsem vůbec nečekala,“ uvedla ve vyjádření pro média.
Od chvíle, co jsem se to dozvěděla, jsem snad ještě neměla jednu klidnou minutu. Ale musím to brát tak, jak to je. Určitě do Pekingu nejedu odevzdaná a jen se zúčastnit.
Cukrovka mohla ovlivnit i její výkony v dosavadním průběhu sezony, kdy se jí nedařilo podle představ. „Zpětně to do sebe docela zapadá. Tělo nefungovalo tak, jak by v ideálním případě mělo. Nechci říct, že to mělo vliv úplně na všechno, ale pravděpodobně na hodně věcí ano,“ míní.
Musí se naučit s nemocí žít. „Ještě jsem neměla čas se s tím opravdu srovnat. Neovlivní to jenom sport, ale můj život. Budu se muset hlídat, kontrolovat si hladinu cukru v krvi, píchat si inzulin. Nějak to ale zvládnu,“ řekla.
Po zjištění cukrovky strávila čtyři dny v nemocnici. Od soboty trénuje. „Měla jsem dva tréninky v Šumperku, byla jsem na trenažéru v Königssee, dala si i pár tréninkových jízd na dráze v Innsbrucku, abychom věděli, jak se teď moje tělo chová a jak zareaguje. Příprava to nebyla ideální, ale v rámci možností a okolností jsem udělala a stále dělám maximum. Stabilizovali jsme hladinu cukru v krvi, takže už se cítím v tréninku fyzicky o dost lépe,“ uvedla.
Cukrovku prvního typu má její otec, který se vrcholově věnoval gymnastice, takže o jejím vlivu na sportovní kariéru něco ví. „Dá se s tím žít docela normálně, když se všechno dobře naučím. Vím, co mě čeká a vím, jaká je to práce. Znám i další sportovce s cukrovkou, takže to jde,“ řekla pětadvacetiletá závodnice. Se svým týmem musela narychlo řešit s antidopingovým úřadem výjimku na inzulin a povolení pro převoz injekcí do Pekingu. „Přibyla mi jedna velká starost navíc,“ posteskla si.
Zdají se mi sny ve třech jazycích. Olympijská naděje Fernstädtová vypráví |
Když vyměnila německé barvy za české, hovořilo se o ní jako o medailové naději pro tyto olympijské hry. Situace se ale změnila. „Umím si představit i lepší zprávy, než že vám tři týdny před olympiádou, na kterou se připravujete čtyři roky, řeknou, že máte cukrovku. Od chvíle, co jsem se to dozvěděla, jsem snad ještě neměla jednu klidnou minutu. Ale musím to brát tak, jak to je. Určitě do Pekingu nejedu odevzdaná a jen se zúčastnit. Ale pravda je, že tohle všechno zabere hodně času a trochu to ubírá síly. Uvidíme, jak budu reagovat, když se k tomu přidají i nervy. Trénink byl tímhle docela narušený, takže konkrétní cíle si teď nedávám,“ dodala Fernstädtová, která byla před čtyřmi lety v Pchjongčchangu ještě v německém dresu šestá.
