Po čtvrteční porážce 2:6 s Finy ale Branislav Konrád i při neradostných odpovědích vyřkl větu, po níž se zarazíte: „Jsem rád, že jsem zdravý a žiju.“
Do pekingského turnaje vstoupil jako slovenská jednička jen pět měsíců poté, co ho od tragédie dělily pouze centimetry. Počátkem loňského září Konráda při olomoucké přípravě zasáhla po souboji u brankoviště zbloudilá brusle hradeckého Petra Koukala do krku.
Slafkovského góly na Finy s Manninenem nestačily, Švédové přetlačili Lotyše |
Hororová chvíle. Zakrvavený led. A vytrvalé dotazování zdravotníků: „Nejste v bezvědomí?“
Olomoucký gólman měl přeříznuté svaly na krku včetně zdvihače hlavy. Naštípnutý obratel. Poškozené nervy. A vlastně i obrovskou kliku. „Kdybych dostal zásah o centimetr níže, nemuselo mě bolet vůbec nic, z čehož člověka mrazí,“ přiznal Konrád v prvním rozhovoru po hrozivém úrazu.
Nepříjemné chvíle ještě následovaly. Návštěvy lékařů, týdny omezeného pohybu, ukrutná únava. Konrád cvičil Vojtovu metodu, s níž se spíš napravuje zlobivé svalstvo u batolat.
V Pekingu už necítí žádná výrazná omezení. „Jsem rád, že můžu vůbec chytat,“ říká. „Chytám měsíc a určitě mi chybí zápasová praxe,“ uznává.
Možná je na sebe čtyřiatřicetiletý chlapík až příliš příkrý. Po předvánočním návratu do brankoviště má znamenitá čísla. A to přitom chytá za Olomouc, která klesá tabulkou snad ještě rychleji než únorová pekingská teplota po setmění.
Pochytal 92 procent střel a průměr inkasovaných gólů drží těsně nad dvěma brankami za zápas. V obou statistikách se nachází mezi nejlepší pětkou extraligových gólmanů. I proto si jej do národního výběru pozval kanadský kouč Craig Ramsay, který Konráda stejně jako před čtyřmi lety v Pchjongčchangu poslal do zahajovacího slovenského utkání na zimních hrách.
Zatímco v Koreji s krajany rozehrál turnaj šokující výhrou 3:2 nad Ruskem, tentokrát měl k senzaci v Národním stadionu v Pekingu daleko.
„Snad do desáté minuty na mě nešla střela, pak Finové ujeli sami na bránu a dostal jsem gól. Nesáhl jsem si na puk a dostal jsem tři,“ zoufal si maskovaný mazák a dál si vyčítal: „Měl jsem chytit víc, hlavně třetí a čtvrtý gól. Výsledek by byl úplně jiný.“
Spíš než Konrádova marná snaha vyniklo, že na sebe v Číně narazily věkově nejstarší a druhý nejmladší výběr. Brankářský veterán vytahuje slovenské číslo na 26,44 let.
„My jsme hráli, oni ale využívali šance. V tom byli zkušenější,“ usoudil Konrád. „Musíme se z toho poučit. Nezabráníme tomu, že se dostanou do naší třetiny a budou nás mlít. Nesmí nás ale tolikrát přečíslit.“
Konrádův apel mohou jeho kolegové naplnit v sobotu od 9.40 SEČ, kdy vyzvou Švédy. Slovenští žurnalisté v Pekingu se shodují, že Konrád má i přes šestigólovou nadílku pozici docela jistou: „Koho iného?“
Z porážky se matador nesesype. Navíc jeden daleko vážnější souboj v aktuální sezoně už zvládl.