Radost se tak po doběhu u Hejnové mísila se zklamáním. "Sedmé místo je výborné, vůbec bych nečekala, že se mi to povede," byla její veselejší slova.
"Na druhou stranu jsem to tam pokazila," zesmutněla. "Mezi devátou a desátou překážkou jsem přidala krok a ztratila rytmus. Mohla jsem mít lepší čas i umístění," zalitovala.
Za onen úsek běhu si také patřičně vyčinila. "Říkala jsem si, že jsem blbá," usmála se. Před startem Zuzana nervózní nebyla. "Ale mám málo zkušeností. Musím to naběhat. Podobně těžkých závodů jsem moc neabsolvovala."
Finálový běh poněkud narušily oslavy na ploše po Boltově světovém rekordu na 200 m. "Bylo super být u toho přímo na ploše, ale pak jsme dlouho čekaly, až se vydovádí."
Hejnová teprve podruhé v kariéře běžela pod hranici 55 vteřin. Po loňském semifinále na MS v Ósace byla po roce na olympiádě ve finále. Kam až sahají její ambice?
"Jenom výš a výš. Musím makat a pracovat na sobě, chtěla bych jednou dosáhnout na medaili z velké akce," prozradila svůj sen. "Mezi černoškami je těžké se prosadit, ale za dva roky je mistrovství Evropy a tam chci útočit na medaile."
