Svoji olympijskou premiéru si odbude Roman Bílek ve svých jedenačtyřiceti letech. "Nějaké kdyby mě občas napadne, ale měl jsem chodit rychleji a nebylo co řešit," nechce se příliš vracet do minulosti.
Na svůj start se těší a obává se jej zároveň. "Vzdušné zámky si před sebe nekladu. Když dojdu třicátý, budu šťastný," říká na téma olympijský závod.
"Já to všechno beru odzadu. Když dojdu do cíle a budu klasifikován, tak budu spokojený a teprve začnu řešit čas a umístění. Závod může ovlivnit celá řada faktorů. Samozřejmě rozhodčí. Teplo. Moje tělo ještě v takovém horku nikdy nešlo. A v neposlední řadě - poprvé v historii se půjde na gumě. Vůbec netuším, jak na to bude tělo reagovat."
Ať už Bílkovo vystoupení v závodě dopadne jakkoliv, hodnotit ho bude u své velké lásky. Dýmky. "Kdysi jsem jezdil na lodi, kde se střídalo na tzv. vachtu," vzpomíná, jak se dostal ke své libůstce.
"Vacht byla dvouhodinová služba. Dobře nacpaná dýmka hoří hodinu a půl. Než si ji připravíte, nacpete, vykouříte, vyčistíte - to jsou dvě hodiny hned pryč. Aby vám ta dýmka neuhasla, musíte stále tahat. Byla to dobrá obrana před usnutím."
Vyučený strojník pro lodní dopravu tím dal základ své pozdější sběratelské vášni. "Každý chlap, který se zařadí do šedi, není normální. Takže já sbíráním dýmek možná vybočuji, ale hlavně vím, že žiju," vyznává se. "Mám doma dýmku od otce z olympiády v Tokiu, nějaké kousky po dědovi, něco jsem dostal. Znám se i s výrobci dýmek, kteří mi pár kousků udělali přímo na míru."
Bílek sbírá tabákové dýmky. "Takové klasické fajfky, jak se říká. Vlastním rovněž některé zajímavosti ze světa, jako jsou dýmky z mořské pěny, moderní dýmky s kovem a tak. Mám sice i třeba takovou ohnutou dědečkovskou dýmku, ale to je spíše rarita."
Jak sběratel přiznává, jen u shromažďování exponátů nekončí. "Sem tam si dýmku zapálím, hlavně po sezoně. Na horách na chalupě si občas udělám pohodičku tak, jak to každý chlap potřebuje. Nohy na stůl, něco ostřejšího k pití a zapálím si dýmku," usmívá se blaženě při vzpomínce na vzdálený domov.
"Já tomu říkám, že se připravuji na dědka, ale je to vynikající relax. U dýmky je výhoda, že se nešlukuje, a tudíž plicím zas až tolik nevadí," dodává.
Nový přírůstek do sbírky si zatím na daleké cestě nepořídil. "Nenarazil jsem ještě na žádnou," krčí rameny. "V Istanbulu jsme byli šest hodin na letišti, tak jsem tam všude možně lítal, ale nic jsem nesehnal. Nenašel jsem ten správný bazar. Parádní dýmka není věc, kterou koupíte v normálním krámu. Když nevíte, kam jít, tak je to těžké."
Na chlapský relax s dýmkou však nyní musí Bílek během přípravy na olympijský závod zapomenout. Na start vysněného životního závodu se postaví v pátek 22. srpna v 1.30 hod. středoevropského času.
