Silný déšť se na slalomářský areál snášel už od oběda, ale vodáci se podle svých zažitých stereotypů chystali na olympijský závod. Voda jim není na překážku, i když není jen pod lodí, ale padá i shůry.
Nepřáteli slalomářů jsou vítr a bouřka. V Pekingu bylo obojí. Vítr strašil před závody, pak ustal, ale v dáli se začalo blýskat.
"Myslel jsem, že se kvůli větru vůbec nezačne. Když jsme vystupovali z autobusu, tak to pořádně házelo s brankami na rozcvičovací dráze," poznamenal Ondřej Štěpánek. Z bouřky strach neměl. "Ten si nepřipouštím, horší je silný vítr a ostrý déšť," dodal.
. Stačil jeden hrom a bylo po závodě |
Deblkanoisté začali semifinále podle plánu. První varovný hrom se zdáli ozval jízdě Rusů, ale pokračovalo se dál.
Volf se Štěpánkem si vyjeli slušné třetí místo a začali se chystat na finále. Podle plánu měli mít čas něco málo přes hodinu.
Pak ale udeřilo podruhé, teď už sakra blízko.
Diváci se po sobě rozpačitě dívali a dosud váhající jury rychle rozhodla: "Start kajakářek se odkládá o půl hodiny."
Česká medailová naděje Štěpánka Hilgertová už měla za sebou rozježdění, čekala v depu a pomalu se chystala do lodě. "Chtěla jsem nastoupit se startem nějaké páté šesté závodnice," popisovala dvojnásobná olympijská vítězka.
Pádlování v dešti však byla ušetřena. "Kdyby zůstalo u přerušení závodu jen na půlhodinu, tak by se skoro nic nedělo. Počítala jsem, že nastoupím o deset minut dřív, abych obnovila rozježdění," říká.
Jenže následovalo druhé odložení o třicet minut a pak definitivní verdikt: Pojede se až zítra.
"Odložení na půl hodiny jsem považovala za rozumné. Ten hrom byl opravdu silný, ale pak už se mohlo pokračovat," říkala Hilgertová.
Rozpačití byli i deblkanoisté. "Cestou na kanál jsem se radoval, že to je naposledy, a jede se domů. A teď tohle. Zítra znovu sem a musím se snažit ještě jednu jízdu."
"Zažili jsme už mnohem horší podmínky. Při mistrovství Evropy v Liptovském Mikuláši se blýskalo, a závod přesto pokračoval," divil se trenér Ondřej Mohout.
. kanoisté chtějí letět, Hilgertová počká |
Vodáci rychle balili lodě a spěchali do olympijské vesnice. "Ale závodem se v žádném případě zabývat nebudu," tvrdila Hilgertová. "Patlat se pořád dokolečka v něčem, co měl člověk už rozmyšlené, je pěkná blbost."
"My se ještě večer asi na video koukneme," říká Štěpánek.
Kromě toho však bude i balit zavazadla. "Letíme domů, chceme to stihnout," říká zadák z úspěšné posádky s tím, že případnou medaili klidně oslaví až doma.
Hilgertová nevěří, že by se dalo zítra vše stihnout: "Vávra Hradílek byl po závodě do osmi hodin do večera na dopingové kontrole, to nemůžeme riskovat."
Slovenští slalomáři měli letět do vlasti dokonce už dnes, na palubu svého speciálu je zval prezident Gašparovič.
Zatímco vodáci řešili problémy s letenkami, představitelé Mezinárodní kanoistické federace hledali termín zítřejšího závodu. Než se shodli, že se pojede odpoledne od tří hodin (tedy od 9:00 SELČ), udělal se příjemný podvečer.
Neprší, bouřka o sobě od osudného hromu nedala vědět. "Je vidět, že ani v Číně neplatí heslo Poručíme větru, dešti!" žertuje trenér Mohout.
