"Celý rok super, bez omezení. Trénovala jsem, co to šlo. A najednou tohle," říká sedmadvacetiletá skifařka po semifinálové jízdě, v níž skončila třetí.
Ještě po prvním pětisetmetrovém úseku vedla. V dalším průběhu ale v pořadí klesala, nejprve na druhé místo, potom na třetí - poslední postupové, které už před dalšími soupeřkami v klidu podržela. "Chtěla jsem od začátku závodit, ale před posledním pětistovkou jsem si říkala, že ostatní jsou lepší. Ne, že bych jen hlídala třetí pozici, ale už jsem nebojovala tak nadoraz."
Co ji trápí?
V Číně - možná od klimatizace, jež v téměř všech místnostech naplno kompenzuje místní velké vedro - nastydla. I pouhý kašel, rýma a bolest hlavy jsou teď velmi záludní protivníci. "Přímo na výkon na vodě to vliv nemá, při závodě jsem nekašlala. Ale celkově na pocit ano, necítím se fit."
Špatně spí, kašel ji během noci několikrát budí. "Jsem pak přešlá a nemám energii. Musím si pořádně odpočinout, vyspat se, najíst se. A na chvíli zapomenout na veslování."
A do soboty být zase v pořádku. Věnuje se jí fyzioterapeut Kolář, snaží se uvolnit dýchací cesty a zvýšit imunitu.
"Natrénovala jsem celkem dost, říkám si, že něco ve mně zůstat musí. Ve finále budu bojovat. Když nic jiného, tak to aspoň chci trochu znepříjemnit těm ostatním. Že bych to vzdávala, to vůbec ne!"
Třetí místo v semifinále ovšem znamená méně výhodnou dráhu pro finále. "Ta je důležitá pro sledování soupeřů. Jak jedeme zády, člověk o nich nemá moc přehled. V prostřední dráze je vnímám jen periferně. Takhle z krajní se budu muset otáčet."
