I výstroj je velká olympijská zbraň

Olympijské hry přinesou další novinky v oblečení a vybavení. Bude je chtít celý svět.

REVOLUCE. Celotělové plavky se poprvé objevily na olympijských hrách v Sydney 2000. Letošní revoluční model prý umožní další světové rekordy. | foto: Profimedia.cz

Už dávno nejsou olympijské hry soutěží, na níž není důležité vyhrát, ale především se jich zúčastnit. Vyhrát chce přece každý.

A zvlášť ti nejlepší z nejlepších k tomu mají i speciální pomoc.

Olympiáda je totiž také přehlídkovým molem pro firmy se sportovním oblečením a vybavením. Místem, kde se ukáže, co sponzoři dokázali pro své atlety – modely – "uvařit" v tajných kuchyních z přísad vědeckého pokroku. A show, na níž tyto modely předvedou, po čem by lidé na celém světě mohli zatoužit.

Vždyť teoreticky každý se od podzimu bude moci stát králem bazénu, k dostání totiž bude stroj na plavecké rekordy – plavky Speedo. Nový celotělový oblek plavce mimo jiné zmenšuje, a tudíž zrychluje. Až jej italský kouč Alberto Castagnetti nazval technologickým dopingem.

Americké basketbalisty zase uvidíte v nových dresech s designem tetování, které umožní lepší cirkulaci vzduchu. Nové boty jsou zase velmi lehké. "Když jsem botu vyhodil do vzduchu, nebyl jsem si jistý, že se vrátí," citovaly internetové stránky Nbcolympics.com americkou hvězdu Kobe Bryanta.

Ale podívejme se trochu do minulosti. Veslař Václav Chalupa vzpomíná na Soul 1988 s lehkým úsměvem: "Měli jsme stejné sportovní oblečení jako západní Němci. Oni byli naštvaní a my měli radost."

Běžkyně Jarmila Kratochvílová si zase kupovala svoje první lepší tretry v Tuzexu. Těžko říct, jak by na olympiádě v Moskvě 1980, kde získala stříbro na čtvrtce, zaběhla v botách, jež má její americký následovník JeremyWariner – jsou speciálně upravené pro lepší vybíhání zatáček, na čtvrtce tak důležitých.

"Zaprvé je to reklamní kampaň. A zadruhé: vývoj jde hodně dopředu. V kombinézách, dresech, brýlích, které Wariner nosí, v tretrách," říká Kratochvílová. "Ale pomoct mu to může jen trochu. Vždycky musí být pětadevadesát procent práce a tréninku."

. Olympijská vítězka si nechala obšít špičky

Emil Zátopek měl své první tretry ještě od Bati, z černé kozinky. Teprve pak ho začal obouvat Adidas.

"Zato já měla vždycky oštěpařské tretry české, od firmy z Prahy, kde mi je dělali na míru," vypráví Dana Zátopková.

Kotníkové tretry to ještě nebyly. Vzadu měly dva hřeby a na palcích pravé nohy se často prodřely.

"Tak jsem si nechávala obšívat špičky ještě jednou kůží, aby byly odolnější."

Později sice začaly Puma a Adidas vyrábět nové tretry s tvrdou podrážkou a tenkou ocelovou vložkou, ty však Zátopková odmítla.

"Mé čiperné nohy byly zvyklé na citlivý dotyk se zemí," vysvětluje. Na olympiádu tehdy fasovali modré teplákové soupravy, se kterými módu nehonili.

"Pro hry do Helsinek 1952 byly z vlny a nějak divně střižené. Jedna nohavice se při praní srazila míň, druhá víc. Takže jsme pak měli každou různě dlouhou," vzpomíná zlatá oštěpařka z helsinských her.

Přivezla medaili, tak jí teplákovou soupravu nechali.

"Ostatní je vraceli do skladu ČSTV, odkud je znovu distribuovali. Pamatuji, že ta moje se úspěšně srážela dál."

.

Na tretry rekordmanky přispěla i sousedka

Košile, trička, kraťasy, sáčka, čepice... Výbava českých olympioniků do Pekingu je bohatá.

"Dneska dostanou všichni oblečení zadarmo. Za mé kariéry to bylo tak, že medailisti si ho mohli koupit levnější. Kdo neměl medaili, musel oblečení vracet," vzpomíná Jarmila Kratochvílová.

Na olympiádě v Moskvě získala v běhu na 400 metrů stříbro, a tak pak dlouho měla doma ve skříni klasický kostýmek z nástupu.

"Další oblečení na volný čas ve vesnici tehdy vůbec nebylo. Už jen základní sportovní vybavení: tepláková souprava a dres," říká světová rekordmanka na osmistovce.

Že by si mohla nechat udělat tretry přesně padnoucí na nohu? Ani náhodou. Ostatně, třeba příběh jejích treter z mistrovství Evropy v Praze 1978 je docela kuriózní.

Na Zlaté tretře v Ostravě závodila ještě v obyčejných speciálech Botas. Domů však přijela celá nadšená z bot ostatních. "Říkala jsem: všichni měli tak pěkné tretry." Do hovoru se vmísila sousedka: "Tak tady máš stovku, a když se složí celá vaše rodina, jeď do Tuzexu a kup si tretry."

Kratochvílová na její radu dala: "Byly to moje první adidasky. V té době to byla hrozná paráda, značka, o které jsme neměli ani ponětí."

. Mistryně světa má boty na míru. Bílé i zlaté

V kufru s výbavou na olympiádu si poveze oštěpařka Barbora Špotáková malý poklad speciálně pro hry.

Nové tretry v bílé a zlaté barvě.

"Doufám, že trochu vystraší soupeřky," říká mistryně světa. "Je dobré mít na závod něco nového."

A tak jí sponzor vytvořil obuv přesně na míru.

Zatímco dres a další výbavu musí mít na olympiádě reprezentační, boty jsou jejím výběrem. "Je to logické.
Firmy se hodně přibližují a až na detaily se toho v dresech tolik jiného nevykouzlí. Tretry jsou však specifická záležitost," říká Libor Varhaník, manažer oštěpařky.

Trvalo tři čtvrtě roku, než se s firmou dohodli na optimálním řešení bot. "Neustále jsme si posílali vzorky sem a tam," uvedl Varhaník.

Speciální tretry pro Špotákovou mají různé zvláštnosti. Třeba jedna je vyšší, druhá nižší. "Jedna bota je ohebnější a druhá, o kterou se opírá, je tvrdší. Jsou dělané Báře na míru. Nejen pro nohu, ale i pro techniku."

Podobná praxe není novinkou, jiná sportovní firma si třeba před osmi lety před hrami v Sydney vážila desetibojaře Tomáše Dvořáka.

"Dostal kolekci treter a na každé byl vyšitý jeho osobní rekord," popisuje manažer.