Bylo vedro a vlhko.“Propocené oblečení velice špatně schlo, ale ani mi to nevadilo. Ve velkém horku se dělají poměrně velké nástřely. Čím to je, nevím,“ říká 41letý Hrdlička.
Tehdy se v brokové disciplíně trapu střílelo ještě na 200 hliněných holubů (dnes 125), československý střelec jich trefil 195. Ve finále pak minul jedinou z 25 ran, měl stejně bodů jako Japonec Watanabe.“Byl to normální závod.“
Následoval rozstřel o zlato. Soupeř se netrefil, Hrdličkovi stačila jediná rána ke zlatu. Stal se olympijským vítězem tak trochu ze vzdoru.
O cestu na hry se rozstřeloval s kolegou, ale reprezentační trenér Machan si stejně vymínil, že na hry pojede Hrdlička. Věřil, že se jeho svěřenec aspoň do finále dostane.
Osudy zlatých medailí. Osudy zlatých medailíSeriál MF DNES k olympijským hrám Denně až do 8. srpna, kdy v Pekingu začnou XXIX. letní olympijské hry, vám přinášíme osudy českých a československých vítězů. |
„Necítil jsem, že mu něco dlužím. Sezona mi šla, chtěl jsem to prodat,“ říká Hrdlička. Líp mohl formu využít těžko... Nikdy potom už mu to však nevyšlo, úspěchy nepobral, na další hry se nekvalifikoval ani na řadu pokusů. Jako by mu olympijské vítězství uhnulo mušku a sebralo lehkost. „Moc jsem chtěl a ono to nešlo.“
Stal se trenérem v regionálním sportovním centru mládeže.“Dobrá práce, předávám zkušenosti nastávající generaci.“ Někteří z jeho svěřenců rádi naslouchají zážitkům olympijského vítěze, jiní jsou drzejší.
„Záleží, jaký si v tom udělám pořádek,“ povídá Hrdlička. „Ale najdou se i tací, kteří chtějí z olympiády videokazetu, že si záznam pustí.“ Sám už se na něj nedívá. „Vyměnili jsme video za DVD, tak nemám bohužel na čem.“
Za jeho dob ještě neexistovaly velké olympijské odměny, za svoje zlato dostal kolo a škodovku. Obojí prodal. „Medaili mám schovanou. Je celkem jedno kde, ne?“
Na velkých soutěžích už nyní nezávodí. „Střelil bych si velice rád, ale nebylo mi to doporučeno.“ Čas má věnovat svým svěřencům, ne sobě. „Možná se bojí, že bych přestřílel reprezentaci,“ směje se.
A tak se občas zúčastní malého klání, vloženého do větší soutěže. „Potřebuju si nějaký závod občas střelit, abych nástupcům dokázal prezentovat, jak se věci mají, čeho se vyvarovat, jakou mít životosprávu.“ Třeba taky vychová olympijského vítěze.
