Ve věku 12 let a deseti měsíců je Guediaová nejmladší sportovkyní, která se pekingské olympiády účastní, a na prstech jedné ruky by mohla spočítat, kolikrát už závodila v bazénu olympijských rozměrů, píše dnes agentura Reuters.
"Je to ohromující. A já jsem malá," říká živou francouzštinou a pohrává si se zeleno-červeno-žlutým africkým náhrdelníkem, který nosí pro štěstí. Na startovní bloky s ní nastoupí i Dara Torresová, jednačtyřicetiletá americká plavkyně, která už má stříbro ze štafety na čtyřikrát 100 metrů volný způsob.
"Být tady v mém věku je úžasné. Jsem hrdá," dodává Guediaová, které její spolužáci doma v Kamerunu přezdívají "Šampionka" a která stále trénuje ve stejném 22 metrů dlouhém hotelovém bazénu, kde se naučila plavat, když jí bylo osm let. Venkovní hotelový bazén je největší, jaký je k dispozici ve městě Douala, kde spolu s rodiči bydlí. Než přijela do Pekingu, plavala v padesátimetrovém bazénu jen jednou - v roce 2007, kdy závodila na Afrických hrách v Alžírsku.
Ovšem tento nedostatek ji nijak nebrzdí. První pohár za vítězství v plavecké soutěži si domů přivezla už několik měsíců poté, co se naučila plavat. Během následujících tří let se stala kamerunskou národní plaveckou mistryní. "Pořád si to pamatuju. Byla jsem hrozně šťastná," říká o svém prvním vítězství v osmnáctimetrovém plaveckém bazénu. "Začala jsem za všemi ostatními, ale nakonec, sama nevím, jak se to stalo, jsem je všechny předhonila. A od té doby jsem začala všechno vyhrávat," dodává.
Její dětský pokojík začal být trofejemi natolik přeplněný, že její otec, celník a sportovní fanatik, jehož nejdivočejší sen se splnil, když se jeho dítě dostalo na olympiádu, rozdal část příbuzným, aby se o ně starali. Ale Guediaová nedovolila, aby jí sláva stoupla do hlavy.
Někteří kritici nesouhlasí s tím, aby se děti příliš brzy dostaly do soutěží pro dospělé, kde je na ně vyvíjen příliš velký tlak, ale Guediaová ve svých žabkách, červeném tričku a ustřižených zelených džínsech vypadá mnohem uvolněnější než její dospělé starší soupeřky. Pro uklidnění poslouchá hip hop, blaženě si v kantýně olympijské vesnice nakládá na tác nezdravé pochoutky amerického rychlého občerstvení a sní o budoucnosti.
Kamerunské hlavní město Yaoundé sice plánuje, že nechá postavit bazén olympijských rozměrů, ale i kdyby tam vznikl, pořád by k němu musela jezdit z Doualy několik hodin taxíkem. "Radši bych se přestěhovala do zahraničí," říká. "Pak bych se rychleji zlepšovala."
