V podzemí města začala první desítka čmuchat před týdnem. Odhalovali pasažéry převážející nebezpečné látky, především výbušniny používané k výrobě petard a světlic.
„Policie tyto psy vytrénovala, aby zvládli orientaci v masách lidí i kluzký povrch metra,“ říká Wang Ning, vedoucí speciální jednotky pekingské dopravní policie.
Osm vycvičených psů nyní hlídá v pěti stanicích metra, například v obou nejstřeženějších zastávkách pod náměstím Tchien-an-men. „Pro tyto psí hlídky jsou nadcházející čínské svátky generálkou na olympiádu,“ tvrdí Wang. Zároveň upozorňuje občany, aby udržovali od těchto zvířat odstup a nesnažili se je krmit či se s nimi přátelit.
Novinkou v Číně jsou také vodicí psi pro nevidomé. Prvního dostala podle agentury Xinhua k užívání vítězka paralympiády Pching Ja-li. „Je to jako znovu vidět,“ rozplývala se nejprve. Pes Lucky však u ní dlouho nezůstal, po čtyřech měsících jej atletka vrátila dárcům.
V Pekingu, kde se psi vyšší než 50 centimetrů v kohoutku nesmějí objevovat na veřejnosti, byl pro ni spíš přítěží. Lidé jej nerozlišovali od běžných psů a měli z něj strach.
|
Novinka v MF DNES Olympijský zápisník Jak žije předolympijský Peking? Změní hry život obyčejným lidem? Co si o hrách Číňané myslí? MF DNES se pokusí hledat odpovědi na tyto otázky v Olympijském zápisníku. Originální postřehy Čechů, kteří v čínské metropoli delší dobu žijí, studují či pracují, budou vycházet na našich stránkách. |
Navíc pekingské nařízení povoluje nevidomému vycházet s vodicím psem jen v doprovodu nehandicapované osoby. „Neměla jsme možnost s ním vstoupit do metra, autobusu a občas ani do taxi,“ dodává Pching.
Žena, která vyhrála pro Čínu první zlatou medaili ve skoku do dálky na paralympiádě 1984, věří, že olympiáda může psům přinést změny.
Proti jejich týrání a chování na maso protestují v Číně nejrůznější organizace. Na chudém venkově se však přístup ke psům – levnému a snadno dostupnému masu, mění velmi pomalu.
