Budete na olympiádě už pošesté. Jaké jsou pocity člověka, který byl už tolikrát účastníkem takového sportovního svátku?
Na jednu stranu vím, co to je olympiáda. Její atmosféru už jsem zažil, takže jsem na všechno připravený. Na druhou stranu je olympiáda, pro nás veslaře, ten nejdůležitější závod, kterého se můžeme zúčastnit. Také se na této olympiádě představím v jiné disciplíně než dříve. Asi by mě ale neměla nováčkovská daň zastihnout.
Vzhledem k tomu, že jste takový „mazák“ mezi českými olympioniky, dokážete říct, za jak dlouho si zabalíte všechny potřebné a důležité věci?
V balení už jsem opravdový profesionál. Na cesty si balím prakticky každý týden. Olympiáda je trochu jiná v tom, že si s sebou nemohu vzít to, na co jsem zvyklý. Musím si zabalit výbavu, kterou dostává každý olympionik - společný oblek, sportovní oděv. Všechno ostatní jde stranou. Pak ještě potřebuji věci spojené se závody. Jde o důležitou výbavu, kterou si dávám na jednu hromádku. Je to dres, budík do lodi, který nám počítá frekvence a čas. A víc vlastně nepotřebuji.
Jak berete vaši dodatečnou nominaci na divokou kartu?
Na jednu stranu bychom rádi ukázali, že jsme tu divokou kartu nedostali jen tak pro nic za nic. Chceme ukázat, že jsme si ji zasloužili, takže mě to nějakým způsobem lehce zavazuje a svazuje k tomu, abych podal slušný výkon. Na druhou stranu si myslím, že na tom nejsme špatně. Ze zhruba jedenácti kvalifikovaných lodí z loňského roku jsme jich letos dokázali osm porazit. Takže bychom měli patřit zhruba do středu startovního pole, to znamená umístění na úrovni malého finále.
S jakým umístěním byste tedy byli spokojeni?
Kdybychom se dostali do velkého finále, což obnáší být mezi prvními šesti loděmi. To by byl velký úspěch. Čím bychom se ve finále posouvali, tím by to bylo samozřejmě lepší. Ale samotný postup do finále bude asi velkým oříškem, takže mohu hovořit o velkém cíli. A co bude potom, to už pak zvládneme.
Jak se vám spolupracuje s Jakubem Makovičkou, který s vámi tvoří druhou polovinu páru pro dvojku bez kormidelníka? Je o mnoho let mladší, než jste vy. Bere vás tedy spíše jako autoritu nebo jako kamaráda?
Já myslím, že jsme si padli do noty hned od počátku. Rozumíme si prakticky ve všem. Jsme podobné povahy, nedávno se oběma našim manželkám narodila miminka. Když neřešíme veslování, tak řešíme takové tatínkovské věci. Navíc jsme oba motorkáři, takže i toto téma občas zpestří naše hovory. Kuba za mnou přišel, že by si strašně vážil toho, kdybych s ním vesloval a že by se mu tím splnil jeden velký sen. To pro mě byla obrovská výzva a hrozně si toho vážím.
Máte už nějaké informace o olympijském kanále? Byli jste si ho prohlédnout a víte jaké tam jsou proudy a jaký tam fouká vítr?
My jsme tam nebyli. Ale loni tam závodili naši junioři, konalo se tam mistrovství světa juniorů ve veslování. Hlavní trenér kanál zdokumentoval, viděli jsme fotografie. Je to klasický umělý kanál se stojatou vodou. Podobný je v Račicích, na kterém dlouhé roky trénuji. Podmínky by tedy asi měly být standardní. Umělé kanály jsou ale trochu zrádné, když tam začne foukat z boku. To se nějakým způsobem musí vytvořit takové podmínky, aby byly pro všechny stejné. Například se posunou dráhy nebo se nasazuje podle dosažených časů a výkonů v rozjížďkách.
A víte třeba, jak daleko leží kanál od olympijské vesnice a jak se budete přesouvat?
Měl by být zhruba 40 minut od olympijské vesnice. Naše veslařská výprava má ještě zajištěno několik pokojů poblíž veslařské dráhy. V době závodů tam tedy budeme moci přenocovat nebo jen přebývat, abychom nemuseli složitě přejíždět z místa na místo.
Do olympiády zbývá 14 dnů. Dá se ještě nějakým zásadním způsobem naladit vítězná forma?
Určitě. Teď se dá strašně moc získat, ale zároveň i dost zkazit. Záleží ale hodně na tom, co jsme dělali celý rok. My jsme trénovali hodně, takže teď to z nás trenér musí dostat, tak abychom to všechno prodali v těch sedmi minutách, které závod trvá! Teď ještě trénujeme poměrně dost. Ale od příštího týdne a hlavně od příletu do Číny, kam míříme 1. srpna, už budeme formu spíše ladit a více odpočívat. Tréninky už nebudou tak intenzivní.
Zmiňoval jste, že lze dost zkazit. Co to znamená?
O formu můžete přijít velmi lehce, v podstatě stejným způsobem jako ji získat. Buď trénujete až příliš, nebo se naopak moc flákáte. K tomu se ještě musí připočítat aklimatizace, takže i to je potřeba hlídat. Všechno se musí uzpůsobit tak, abyste šli do závodu vyladění, nažhavení a správně natrénovaní.
Víte už, kdy přijde den D, tedy kdy usednete do lodi a budete se prát o dobré umístění?
Nás čekají jízdy hned druhý den olympiády, to je v sobotu 9. srpna, rozjížďky. Když se do semifinále nedostaneme přímo, budeme mít v pondělí opravné jízdy. Ve středu je semifinále a pokud postoupíme do velkého finále, pojede se v sobotu.
Co budete dělat ve volných dnech a po skončení vašeho závodu?
Sportovci mají akreditační kartu, se kterou se můžete volně pohybovat po celé olympijské vesnici. Míváme i volný vstup na hlavní atletický stadion. Pokud bude šance, rád bych se podíval i mimo vesnici. Hodně ale záleží na tom, jak moc bude všechno od vesnice vzdálené.
Jak už bylo řečeno, pojedete už na svou šestou olympiádu. Co na to říká vaše manželka? Nerýpe do vás třeba: Už se na to vykašli a přenechej své místo mladším?
Ona mi strašně fandí prakticky celý můj sportovní život. Ale abych řekl pravdu, v poslední době cítím, že bych jí asi největší radost udělal tím, kdybych řekl, že už toho nechám a že už budu doma. Protože celých 20 let, co se pohybuji ve vrcholovém sportu, tak neznám dovolené a volné víkendy. A už se moc těšíme na to, až ty volné víkendy přijdou. Až jednou v létě vyrazíme na dovolenou a užijeme si volna. Zatím mě ale manželka podporuje a drží. Když mohu, tak se jí to snažím vynahradit.
Máte čtrnáctiletého syna. „Potatil se“ a zamiloval si vodu stejně jako vy?
Tak vztah k vodě má a já z toho mám velkou radost. Začal veslovat ve sportovním oddílu ve Štětí. Loni se to začal učit, letos už to začal brát trochu vážně. Účastnil se i mistrovství republiky v kategorii starších žáků. Takže startoval na domácí nejvyšší úrovni. Jsem rád, že ho to vzalo. Ale i kdyby dělal cokoliv jiného, nevadilo by mi to. Spousta jiných dětí dělá vylomeniny jenom proto, že se nudí a tady to si myslím, je pro zaplašení nudy ideální. S veslováním jsem začal, když jsem byl stejně starý jako syn. A bylo to zrovna v době, kdy jsem měl sklony k tomu, aby se ze mě stal darebák a sport mě dost výrazným způsobem srovnal a dal mi řád.
Nedávno se vám narodilo další dítě. Jak moc jeho příchod na svět ovlivnil vaši předolympijskou přípravu? Stihl jste i přebalovat nebo krmit?
Co se týče tréninku, nic narozením miminka omezeno nebylo. Je pravda, že máme skvělého trenéra, Petra Blechu, který nás, když to bylo možné, nechal trénovat i doma. Tedy mě v Račicích a Kubu v Roudnici. Dva dny v týdnu jsme mohli trénovat doma a čtyři dny v Praze. Takže jsme se oba mohli věnovat i rodinám. Ale přípravu to nenarušilo. V době, kdy jsme čekali na tu dokvalifikaci, tak to bylo příjemné rozptýlení. Mohli jsme se starat o miminka a vypnuli jsme z takového toho stresu, jestli na olympiádu pojedeme, nebo ne.
Jak moc vaše nynější olympijská nominace ovlivní další kariéru? Skončíte po olympiádě, nebo budete na vrcholové úrovni pokračovat?
Co se týče mé fyzické stránky, tak to vypadá, že moje tělo je stále schopné fungovat dále. Mám pocit, že jsem letos chytil druhý dech. Je to asi dané tím, že jsem přesedlal na jinou disciplínu. Všechno je pro mě nové a skoro se dá říct, že začínám úplně od nuly. Hrozně mě to začalo bavit. Je to stejné jako před dvaceti lety. Takže mohu říct, že jezdit by se dalo stále. Ale uvidíme, jak dopadne olympiáda a jaké budou plány na příští rok. Veslařský svaz má v plánu postavit osmiveslici z těch nejlepších českých veslařů a chce navázat na loňský úspěch z mistrovství Evropy, které vyhrála. Osma je královská disciplína ve veslování. Pokud by o to lidé stáli, abych v lodi seděl také, tak by to pro mě byla velká výzva a určitě by to byl krásný zážitek. Takže uvidíme, zatím jsem žádné rozhodnutí neudělal.
Je známo, že Čína a hlavně pořadatelské město olympiády Peking se potýká s obrovským množstvím smogu. Jak moc může tento faktor ovlivnit závody a pobyt tam? Jste na to dopředu přichystán?
Informace mám dvojí, jeden zdroj uvádí, že by všechno mělo být v pořádku, ale druhý hovoří o tom, že to zase tak dobré nebude. Nic z toho ale není oficiální. Když tam byli loni naši junioři a přijeli na veslařský kanál, tak bylo vidět zhruba do poloviny. Potom prý ale přiletěla letadla, strhnul se velký déšť a najednou byla modrá obloha, vzadu hory a krásně čistý a hlavně průhledný vzduch. Nevím, jak to bude teď. Ale nemám problémy s dýcháním, nejsem alergik ani astmatik. Lidé, kteří těmito nemocemi trpí, asi budou mít větší problémy.
Olympijské hry budou v Číně, tedy v zemi, kde stále dochází k porušování lidských práv. Jak se na konání her právě v Číně díváte vy?
Jsou dvě věci - sport a politika. My jako sportovci s politikou těžko něco uděláme. To bychom se museli úplně všichni domluvit a úplně všichni udělat nějaký jednotný krok. Pak by to možná mělo nějaký smysl. Ale znám spoustu sportovců, kteří míchání sportu a politiky prožili na vlastní kůži. Když se bojkotovala v roce 1984 olympiáda v Los Angeles, byla to obrovská sportovní tragédie pro všechny, kteří se na ni připravovali a nakonec jim někdo řekl, že nikam nejedou. Je to o to horší, když třeba v té době máte obrovskou formu, máte šanci na výborné umístění, daří se vám a najednou se vám všechno zhroutí. To, že je olympiáda v Číně, o tom rozhodovali lidé z olympijského výboru. Ale myslím si, že už jenom to, že v Číně olympiáda bude, tak to s tímto nejlidnatějším státem světa něco udělá. Doufám, že bude Čína ve větším tlaku. Moc bych tamějším lidem přál, aby zažili to, co my před 19 lety tedy převrat a svobodu.
