Podle Kommersantu se dalo čekat, že Rusové budou útočit a Češi u své branky číhat na šance. Podle této tradice se ale hrálo jen do chvíle, než se Češi zabydleli v ruské obranné třetině.
„To byly nervózní minuty. Minuty, kdy ruský brankář Vasilij Košečkin byl mnohem vytíženější než Pavel Francouz a sborná nevypadala jako stoprocentní favorit, s nímž se zachází s hlubokou úctou,“ napsal komentátor.
Vše se ale změnilo akcí Kirilla Kaprizova, který „jako žralok proklouzl mezi obránci“ a přiměl Čechy „zapomenout na předchozí drzosti“.
Český tým se ale držel a Francouz čelil náporu. Už před zápasem podle komentátora vznikal dojem, že se Češi brankáři čeljabinského Traktoru klaní, jakkoli se „samozřejmě nevyrovná velikému Dominiku Haškovi, který dovedl český tým ke zlatu v Naganu“.
Přesto Francouz neselhával - až do poloviny druhé třetiny, kdy ruský kapitán Pavel Dacjuk poslal „geniální přihrávku“ na Nikitu Guseva, Francouz se nestačil přemístit a puk skončil v růžku branky. Pokus Čechů gól zpochybnit selhal, a tak se rozhodli odpovědět na gól gólem. Místo toho však znova inkasovali.
Namísto očekávané nervózní koncovky, ve které by český tým mohl nadělat sborné spoustu problémů, „před Rusy nečekaně vyvstala bezmračná, bezproblémová budoucnost“, poznamenal Kommersant. Zcela bez chmur se zbytek zápasu neobešel a česká reprezentace byla podle listu „ve svém hněvu strašlivá“ a „zuřivě útočila“.
Ale všechno snažení ztroskotávalo na Košečkinovi, který neselhal ani v závěru, kdy se Češi museli zcela zříci své oblíbené „zákopové“ taktiky. Sborná podle listu obstála: možná hrála bez někdejšího lesku, ale ten ani nebyl nutný a chybičky napravoval Košečkin, než Ilja Kovalčuk střelou do prázdné branky uzavřel účet na 3:0.
ZnámkováníOhodnoťte výkon hokejistů v semifinále |
Za přesvědčivé vítězství chválí ruské hokejisty i Sovětskij sport, i když připouští, že v první třetině se vytratil úvodní nápor, který byl pro ruský tým příznačný v předchozích zápasech. Oba týmy si počínaly ostražitě a zdálo se, že tento styl hry více vyhovuje soupeři než Rusům.
K jejich štěstí se ale v Koreji nezopakovala úspěšná česká taktika z finále olympiády 1998 či z finále mistrovství světa 2010, kdy „skromní Češi skórovali jako první, náskok udrželi a odjeli se zlatými medailemi“, připomněl komentátor a dodal, že „naštěstí pro Rusy jim v Koreji tento kousek nevyšel“.
Prohra se Slovenskem - „globální nedorozumění“
A to i díky „velkolepé Dacjukově přihrávce na Guseva“, který skóroval jako nejlepší ruský střelec na olympiádě. A 27 vteřin po marné české snaze zpochybnit gól se ruský náskok díky bleskovému protiútoku zdvojnásobil. „Zdálo by se, že se Češi definitivně zhroutí. Vyrazí vpřed, otevřou se a zápas se plně odehraje podle našeho scénáře. Ale nečekaně přišel na pomoc soupeři Kovalčuk!“ usoudil autor o tvrdém zákroku „zuřícího“ ruského útočníka, za který dostal všeho všudy dvě minuty, ačkoliv by se nedalo nic namítat proti trestu na pět minut a do konce utkání.
„Toto semifinále jsme vyhráli nikoliv charakterem, ani mistrovstvím, ale soupeře jsme překonali takticky,“ vzdává Sovětskij sport hold trenérovi Olegu Znarokovi.
„Sborná splnila úkol postoupit do finále famózně,“ píše Sport-Express, podle kterého má ruský tým na olympiádě jediného soupeře: sebe sama. Když se opomine úvodní zápas se Slovenskem, který nyní vypadá jako „globální nedorozumění“, Rusové hrají tak, že jim sotva lze něco vytknout.
Nynější český tým naopak podle komentátora vypadal jako nejvýhodnější soupeř, půjde-li stranou pověrčivost. K utržení jablka z českého stromu stačilo Rusům jen natáhnout ruku, jen trošku zatřást, aby ovoce samo spadlo. Jakkoli realita tvrdě dopadla na české ambice, úroveň soupeřů není ruský problém, napsal autor.
