Červenobílé dresy. V hledišti snad stovky vlajek. Hromové skandování: „Ra-sí-ja!“ Nikdo nepochyboval, že se na ledě proháněla ruská reprezentace.
Když Mezinárodní olympijský výbor oznamoval tresty za vládou organizovaný doping, leckdo tvrdil, že jsou hokejisté postiženi neprávem. Plamenně se mluvilo o politické křivdě a ponížení národa.
Olympijské sportovce z Ruska v Koreji provází neutrální logo, červené a bílé uniformy. Žádná vlajka, státní symboly, tradiční název.
Kvůli neupřesněným prohřeškům, jež pravděpodobně souvisejí se zneužíváním zakázaných látek, nesměl kouč Oleg Znarok povolat Valerije Ničuškina, Antona Bělova, Sergeje Plotnikova, Alexeje Bereglazova a Michaila Naumenkova. Jejich neúčast ovšem vzhledem k zásobárně talentů v KHL mužstvo neoslabila.
Vlastně žádné tahy MOV zásadně neovlivnily Znarokovy hochy. Kdyby museli nosit třeba zelenofialové dresy, mohli by si připadat divně. „Rudá mašina“ si však své barvy uhájila.
Ruský dopingový skandálVývoj kauzy přehledně |
V největší zemi planety panovaly obavy, že se po jejích vyslancích na turnaji budou vozit rozhodčí. Zbytečná panika!
Když v pátek Ilja Kovalčuk ve druhé třetině drsně trefil do kolena Jana Koláře, sudí ho patrně mohli vyloučit do konce utkání. Skutečnost? Pouhé dvě minuty.
Znarok a další vůdcové týmu zařídili, aby reprezentanti odblokovali veškeré zhoubné myšlenky. Bývalý znamenitý centr Alexej Jašin je chválil, že se soustředí na hru. V bitvě s Čechy bojovali obětavě jako barikádníci ve Stalingradu. Je dokonce možné, že vnější okolnosti stmelily jindy poněkud náladové Rusy.
Česko - OSR 0:3Semifinále přehledně |
Zvláštní by bylo, kdyby „Sbórnaja kománda“ získala zlato. V minulosti triumfovali ruští hokejisté na olympiádách v mužstvech Sovětského svazu a Společenství nezávislých států. Jako Rusko nikdy.
Do Koreje přiletěli jako Olympijští sportovci z Ruska, což by pro ně vlastně mohlo být šťastné znamení.
SSSR, SNS, OSR... OK, nejspíš jen náhoda.
Sankce MOV každopádně ruským hokejistům takřka vůbec neublížily, což nyní není míněno jako hořekování ani stížnost. Spíš jen jako postřeh. A prosté konstatování.
